Inspirace cestou ala Salzburg, Ajax

Abych řekl pravdu, už začínám být alergický na různé tipy, jak má Sparta dále postupovat. Máme se vydat cestou Ajaxu, Arsenalu, Salzburgu atd. O tom mluvil ostatně i Honza Vacek v našem podcastu. Teď pro změnu zbytečné popíchnutí na Arsenal:

Mikel Arteta v Arsenalu odvádí (bez ohledu na dnešní konečný výsledek) fantastickou práci. Jasná herní tvář, systém, rozvoj mladých hráčů, konzistence.

V zimě do klubu nepřišla s výjimkou gólmana Turnera jediná posila. Evidentně to jde.

— Jan Vacek (@VacekJan) March 16, 2022

Já nemám problém se dostat do fáze, ve které je třeba zmíněný Ajax. Vždyť to, že de facto jen s odchovanci čelíte nejlepším celkům v Lize mistrů a jste úspěšní, je sen každého fanouška. Jenže za jejich úspěchem je daleko více, než jen dobrá práce s mládeží.

Sparta má jednoznačně nejlepší akademii u nás. Dodává v průměru sedm hráčů z ročníku do profesionálního fotbalu. To samo o sobě je skvělá vizitka a výsledek práce spousty šikovných lidí na Strahově, kteří ví, co dělají. Pod vedením pana Hřebíka. Jenže dávat za cíl tyto akademie Ajaxu nebo Salzburgu (klidně se vsadím, že žádnou jinou akademii jako dobrý příklad lidé na druhé straně argumentu nepřidají, byť existují) je úplně scestné. Jednalo by se o změnu nejen „mindsetu“, ale i nastavení napříč celým klubem. A hlavně, OBROVSKOU finanční investicí, počínaje skautským oddělením. Zřejmě nemá cenu připomínat, koho jsme v poslední době přivedli a kdo byl trefa do černého. Nevíme koho dalšího a koho vůbec skauti na Letné Tomášovi Rosickému doporučovali a koho ne. Ve výsledku je důležité, kdo doopravdy přišel a uspěl. Zpět ale k mládeži, jmenovitě k Salzburgu.

Salzburg jako vzor

Salzburg nakupuje opravdu ve velkém. Má připravené kempy, dokonce i turnaje, kam si mladé objevy z celého světa vozí a okukuje přímo doma. Pokud transfer vyjde, je pro nové hráče připravené zázemí, čímž se aklimatizují a celkově získají veškerý možný servis. Zaměřím se třeba na Afriku. Ono už samo o sobě přejít v 18 letech do Evropy je nesmírně náročné. Když v tom hráče necháte plavat samotného, je bohužel velká šance, že se potká s ne zrovna „košér“ lidmi – a problém je na stole. Dalším problémem je kvalita soutěže, ve které hráč nastupuje. Bavíme se o roku aklimatizace v ideálních podmínkách. Právě ty tu hráči, o kterých budu mluvit níže, určitě neměli. Nemohli, protože Sparta, jako Salzburg, nezaměstnává velké oddělení, které by mělo tyto procesy na starost. 

Druhou důležitou součástí jsou turnaje. Upřímně vůbec nechápu, že Sparta téhle možnosti nevyuživá. Má k tomu ideální zázemí, hřiště a všechny hráče má sparťanský management doslova před okny. Při tom stále není jisté, jestli bude další ročník JEDINÉHO turnaje (CEE CUP), který navíc Sparta nepořádá (jen dodává zázemí), opravdu odehrán. Pokud se Sparta ráda chválí pro nejlepší mládež v ČR, je třeba také dodat, že například Baník, který opakovaně mluví o tom, že mládež je naprostou alfou a omegou, tyto turnaje pořádá, stejně jako konkurenční Slavia. Přijedou i zajímavé týmy.

Salzburg si na turnaji, kde byla i sparťanská U16 a zanechala výborný dojem, vybrala z Domžale Šeška (léto 2019). Mimochodem o Šeška se zajímaly také oba celky z Manchesteru. Je to skvělý způsob, jak si hráče omrknout, porovnat v souboji s dalšími kvalitními týmy, a získat kontakty s jinými akademiemi.

Třetí důležitý bod jsou finance. Stačí se podívat, kolik Rakušanů Salzburg vychoval pro aktuální áčko. Je to Seiwald a teoreticky Junior Adamu, který přišel do U15. Dva hráči. Všechno ostatní jsou povětšinou cizinci, kteří přišli buď právě z Afriky kolem 18 let a byli dobře začleněni, nebo Evropani s cenovkou 1-3 mil. Eur a věkem kolem 16 let. Takovou částku dalo vedení Sparty snad jen za Hancka nebo Minčeva. Případně hráči z top akademií, kteří přišli kolem 20. roku, protože chtěli hrát dospělý fotbal, ví, že v jejich mateřském klubu by si nekopli. O Salzburgu je navíc známé, že dává příležitost mladým. Tii se zlepšují a následně jsou klubem prodání. Sparta v posledních letech nezlepšila snad nikoho a ani neprodala. První vlašťovkou může být jen LK37.

Finance jsou ale důležité i v samotném zázemí, které je pořád jinde než na Strahově. A hlavně, neustále se vyvíjí, posouvá. Nepostaví se patro a fertig. Investují také do trenérů a jejich vzdělání. Alfou a omegou jsou však nákupy cizinců, bez nich by Salzburg ani zdaleka nebyl tam, kde je. Čistě Rakušany, které si mohou piplat a stahovat z celé země, moc neprodukují. Teď je v béčku Dijon Kameri (2004), který je absolutní odchovanec a je možné, že od příští sezony už bude v áčku. Teď začínají dorůstat ti, kteří od začátku prošli výchovou Rangnicka. Od nastolené koncepce, tedy od koupi RB, se odehrály nesmyslé nákupy starších a drahých cizinců. Až do roku 2012 s příchodem RR nastartovali procesy, díky kterým mají dnes úspěch. 

Sparta je stále v té první fázi, tedy jen mluví, ale reálně nemá výsledky ani systém a odborníky. Bavíme se teď o příchodu zahraničních hráčů, které umíme posunout do áčka, prodat atd. Tedy to, v čem je Salzburg naprostá špička. O Salzburgu by se dalo mluvit další hodiny, tohle je opravdu pohled z helikoptéry. Asi vám už dochází ten propastný rozdíl a nesmyslnost celého přirovnání. Sparta se do fáze Salzburgu v rámci našich podmínek může přiblížit, ale bude potřebovat naprostou reorganizaci, finanční injekci a know-how. Bavíme se třeba o 10 letech, přičemž Sparta má TC Strahov oficiálně pronajatý do 2030. Pravděpodobně ho půjde bez problémů prodloužit, ale i v tomto je vidět absence dlouholeté vize. Pokud pořád nemáte dost a chcete se dozvědět více, můžete čerpat informace o Salzburgu přímo na jejich webu.

Teď střih, konec snu a realita ve Spartě

Možná se toto na Letné změnilo, ale historky, jak přijel Konaté na Strahov a dostal lístek na bus „a čau“, působí v tomto kontextu naprosto amatérsky. Možná se něco na Letné změnilo a možná se prostě jen přestali přivádět mladí hráči ze zahraničí. Jen namátkou, kdo v posledních letech na Strahově působil – Basiru Alhassan, Baba Lamine Traore, Cletus Daho Nombil, Zuberu Sharani, Zinedin Mustedanagić, Ahmed Mohamed Abdelkader Radwan, Aleksandar Tasić, Berin Alić, Kristian Flak nebo Timotej Ziman. Zizu mimochodem kope v albánské lize. Nikdo z těchto hráčů se neprosadil, ač právě Zizu vypadal jeden čas skvěle. Právě u něj to možná bylo hlavně o hlavě, respektive, jak moc se mu chtělo pracovat, ale také jak jsme pracovali my s ním. 

Z aktuálního kádru jsou v rámci příchodů z Afriky už jen Dao, kde se podle mě jen čeká na dojetí smlouvy, a Okeke. U něj by mohl nastat případný obrat k lepšímu, ale problémem jsou zranění. Okeke stihl přesně čtyři soutěžní zápasy za B-tým a od té doby ho nikdo z fanoušků už neviděl. Vlastně ne, ještě se mihl v Buď v týmu a v titulní fotce stejného dílu při cestě do Monaka. Právě někde v tomhle období mělo dojít ke zranění (snad) břišního svalu a začala s tím jeho cesta za dalšími zraněními. Právě Okeke měl ukázat cestu ostatním hráčům takto koupeným a hlavně dokázat i vedení Sparty, že tato cesta má cenu. Jen se musí pro hráče připravit správné podmínky. Mezi strahovskými zdmi se mluví o tom, že si Okekeho trenéři a kondičáci opravdu piplali. Pomohli mu zesílit kvalitní stravou a naučili ho se o sebe starat. O to víc je aktuální situace s Okekem frustrující. Lidé, kteří se o něj starali, zaslouží absolutorium, ale jedná se o individuální přístup – nic organizovaného.

Několik mladíků teď přišlo do béčka, jmenovitě Adam Goljan (asi zraněn?), Filip Nalezinek (odchytal první utkání za U19 a byl výborný), nebo Dalibor Večerka, který už na podzim naskočil do čtyř zápasů. Všichni jmenovaní jsou zajímaví hráči s velkým talentem i potenciálem. Sparta sází na jistotu jednoduché aklimatizace, což není problém. 

Jen tedy další krok od té doporučené cesty à la Salzburg. Je třeba si také přiznat, že ročníky z podzimní části B týmu, byly opravdu silným ročníkem. Aktuální tým U19 tolik hráčů do A-týmu určitě nevyprodukuje.