Přiveze si Lukáš Juliš na Letnou střeleckou formu?

Lukáš Juliš si svou premiéru v soutěžním zápase v dresu Sparty odbyl už v mistrovské sezóně 2013/14. V prvním ligovém kole střídal Davida Lafatu, který zařídil dvěma brankami výhru v Jihlavě 4:1. Sparťanským fanouškům se ale vryl více do paměti až v úspěšném tažení Evropskou ligou v sezóně 2015/16. Poprvé se trefil v posledním zápase základní skupiny a další dvě branky přidal ve vyřazovacích bojích. Především krásnou branku na Laziu si budou fanoušci Sparty dobře pamatovat. V téže sezóně zapsal ještě 5 branek v lize.

Nejvíce odehraných minut ale nastřádal až v sezóně 2016/17, kdy hlavně ze začátku sezóny několikrát „posadil“ Davida Lafatu jen na střídačku. I proto začal Zdeněk Ščasný rychlého pravonohého útočníka stavět na pravé křídlo. Za 22 zápasů nastřílel Juliš 3 branky a přidal dvě asistence. V dalších ročnících to byly z jeho strany i kvůli zraněním spíše epizodní role ve sparťanském dresu. Hostování v Bohemians v loňském roce se také nedá považovat za úspěšné, Juliš stihl kvůli zraněním odehrát jen 7 ligových zápasů a zbytek sezóny promarodil.

Pravidelný mládežnický reprezentant tak vzal zavděk možností se rozehrát v rezervě Sparty, což mu hrozně prospělo. Ačkoliv se jednalo „jen“ o ČFL, spolupráce trenéra Kotala s Julišem fungovala výborně. Juliš zapsal v 11 zápasech 11 branek a 4 asistence. Pět jeho branek bylo navíc vítězných. Trenér Kotal Juliše v sestavě podržel i přes to, že měl pomalejší rozjezd a v prvních třech zápasech se nedokázal střelecky prosadit. Důvěru trenérovi splatil nad očekávání. Branek mohlo být ještě daleko více, ale především na začáku sezóny neměl rodák z Chrudimi dobře seřízená mířídla a hodně jeho pokusů končilo mimo, nebo v náruči brankáře. Často byl také v postavení mimo hru. Závěr podzimu byl však z jeho pohledu ve velkém stylu. Osm zápasů v řadě branka a v posledních třech zápasech dokonce v každém dvě vstřelené branky. Jednoznačně nejlepší střelec rezervy Sparty a lví podíl na celkovém druhém místě.

Probuzení střelce v Olomouci

V zimě potom přišlo hostování v Olomouci, kde Juliš pokračoval v pálení ostrými. Čtrnáct soutěžních zápasů a deset branek, to je úctyhodná bilance. Ve Fortuna:lize jich bylo 8 z 18 šancí. Tedy 44% úspěšnost zakončení, to je na české poměry nevídané. Také to značí, že mu spoluhráči mnoho šancí nedokázali vytvořit, takže je otázka, kolik by těch branek bylo při vyšším počtu šancí. Juliš zapracoval také na ofsajdech, za 12 zápasů jich má odpískané jen 4. Jedenáct střel na branku a osm branek opět potvrzuje skvělou efektivitu v zakončení, což potvrzuje i statistika xG. Tu má Juliš na čísle 6, měl tedy vstřelit 6 branek a fakt, že jich vstřelil o dvě více je sice skvělá statistika, ale z dlouhodobého hlediska naprosto neudržitelná. Pokud Standa Holý zmínil v našem podcastu, že mu tam spadlo všechno, měl pravdu.

Lukáš Juliš je hodně rychlý fotbalista, i když se to na první pohled nemusí zdát. Trenér Václav Kotal o něm opakovaně mluvil jako o velmi pracovitém hráči a přesně na takových chce kádr pro příští sezónu postavit. Na druhou stranu bude také chvilku trvat, než se sžije s úplně novými spoluhráči, kteří jeho přednosti budou muset umět využít. Juliš nemá moc kvalitní hru hlavou (11/58 vyhraných hlavičkových soubojů; úspěšnost 19%), ale umí vystřelit ze střední vzdálenosti, je dostatečně rychlý do brejkových situací a dobrý do mezihry. Když Honza Vacek v podcastu zmínil, že bude útočníkem číslo 2 (za Hložkem), všechny nás překvapil, ale ačkoliv se Libor Kozák střelecky chytil, řadím Juliše v hirearchii útočníků ve Spartě výš. Na druhou stranu bych naprosto upřímně raději viděl ve sparťanském útoku duo Hložek-Drchal.

Lukášovi bude letos 26 let, moc dobře ví, že tohle je asi poslední šance ve sparťanském áčku a je jen na něm, jak se k ní postaví. Loňský brankostroj těžko zopakuje, ale mohl by být velmi platným členem týmu a krýt záda Hložkovi, případně hrát vedle Hložka v systému se dvěma útočníky.