Markus Solbakken, pomocník na cestě vzhůru [Priskeho Křídelník]

Markus Solbakken

Jedna z nejkomplikovanějších transferových ság za působení Tomáše Rosického se 9.1. dočkala konce, když Sparta oznámila příchod Markuse Solbakkena. V tomto článku si prohlédneme jeho statistiky a srovnáme jej s aktuálními hráči v kádru. Následně si popovídáme o jeho herním profilu, silných stránkách a slabinách. V bonusové části článku na našem HeroHero se nachází odhad, jak by se mohla odvíjet hráčova budoucnost ve Spartě, včetně možných využití trenérem Priskem. 

Solbakken vs Kairinen

Začněme základním nástřelem profilování. Markus Solbakken v Norsku hrál prostředního záložníka ve formaci 4-3-3. Jedná se o pozici, která je v našem vnímání nejpodobnější šestce. Proto z aktuálního kádru nejvíce dává smysl porovnání s Kairinenem. Ke srovnání využijeme data od společnosti Wyscout a zaměříme se na uplynulou sezónu v norské lize (která skončila v prosinci, neboť se hraje systémem jaro-podzim), oproti Kairinenově dosavadním působení v sezóně 2023/24 (u Kairinena tak budeme mít menší vzorek, ale stále by měl být dostatečný).

Jak Kairinen, tak Solbakken jsou typologicky hráči s velkým zaměřením na přihrávky. Ihned první statistika, představující jejich průměrný počet na 90 minut však zaujme. Kairinen má ve Spartě, která je zvyklá v tuzemské soutěži výrazně držet míč, průměrně kolem 44 přihrávek na zápas. Solbakkenův Viking se umístil na 4. místě a velké části utkání byl zvyklý hrát z bloku. I tak si však nový sparťan připsal v uplynulém roce statistiku 57 nahrávek na zápas. Dokreslující je poté statistika přesnosti, kde si Kairinen připsal 88 %, zatímco Solbakken těžko uvěřitelných 94 %.

Markus Solbakken
Zdroj: AC Sparta Praha

První informace, kterou by si tedy Sparťané měli o novém hráči zapsat je to, že se jedná o nesmírně aktivního hráče do kombinace, který v utkáních výrazně ovlivňuje hru svého týmu.  A nejen ovlivňuje, on ji často doslova vytváří. Podívejme se na další statistické ukazatele. Tím jsou nahrávky progresivní. Logicky by se dalo očekávat, že Solbakken se svou ohromnou přesností bude spíše preferovat snazší nahrávky do stran. Realita je ale taková, že u něj uvidíme takřka kompletní škálu, včetně průměrných 5,84 progresivních pasů na 90 minut. Kairinen má 5,5.

Ještě zajímavější je potom pohled na celkový počet nabytých metrů prostřednictvím progresivních pasů. Zatímco Kairinen na podzim byl zvyklý v utkáních akumulovat přibližně 160 metrů v progresivních nahrávkách, Solbakken se dostal až na 210. Částečně to lze vysvětlit vertikálnějším stylem Vikingu, který byl jistě o dost přímočařejší než Sparta, jenže i v takto progresivním prostředí Solbakken udržel svůj úctyhodný počet nahrávek a přesnost. A to není všechno. Solbakken je totiž absolutním mistrem progrese nejen v nahrávkách. 

Kaan Kairinen

Norský fotbalista svůj rozsah v kombinaci doplňuje schopností balón navážet dopředu. Je tedy vzácnou kombinací dvou hráčských typologií, deep-lying playmakera a ball-carriera. Předvedeme v datech. Kairinen v uplynulém půlroce v rámci progresivních navážení získal v průměru 27 metrů za zápas. Solbakkena 82! Finský reprezentant se o navážení pokoušel přibližně jen 0,28krát za utkání, prakticky se tak s míčem rozbíhal na delší vzdálenost (Wyscout definuje různé délky podle oblasti navážení, kupříkladu na vlastní půli je potřeba překonat 30 metrů, na soupeřově jen 10) jen cca jednou za 3-4 zápasy. Solbakken takové proběhy zvládal v průměru dva na 90 minut. 

Ano, bavíme se o velmi specifické metrice, která počítá relativně neobvyklý jev, jenž může souviset i se štěstím, kdy se před hráčem objeví mnoho prostoru. Ze sledování Solbakkena je však patrné, že jakmile existuje na hřišti skulinka, do které lze navézt balón a tím alespoň mírně zvýšit šance svého týmu na skórování branky, většinou tak udělá. Druhá poznámka do sešítku znalého fanouška je tak zapsána. Solbakken je dobrý jak v nahrávání, tak nahrávání dopředu. A hned na další řádek si můžete zapsat, že dokáže balón i navážet. Co ostatní statistiky?

Možná Vás zajímají ofenzivní ukazatele. Zde je ale srovnání trochu nefér. Finský Pirlo vychází z velké části statistik lépe, je to však způsobené i tím, že zahrává ve Spartě standardky. I to je však legitimní. Pro srovnání, Solbakken nahrál na střelu za zápas cca 0,6krát, Kairinen 1,84krát. Statistika xA, měřící kvalitu šancí, které pro své spoluhráče hráči vytvořily potom opět vychází lépe pro Fina, s počtem 2,22 jen za podzim. Třiadvacetiletý Nor akumuloval xA 1,38 za celou sezónu. Pro Solbakkena však hovoří jiný ukazatel. Za loňský rok totiž dohromady získal 6 druhých asistencí, zatímco Kairinen má ve Spartě za stejné období jen 3 a to včetně utkání v EL. Co to znamená?

Žádná statistika není dokonalá, sledování obou hráčů nám ale napoví, že Solbakken není hráč, který by byl přímým kreativcem ve finální třetině. Spíše je to fotbalista, který své spoluhráče dostane do finální třetiny a následně jim rozdá přihrávky tak, aby mohli tvořit. Alespoň to tak dělal v uplynulém roce a jeho dosavadní roli ve Vikingu. 

Herní styl, silné stránky a slabiny

Dalo by se říci, že typologie dlouhovlasého záložníka je být režisérem hry. Solbakken byl zvyklý si v utkáních seskakovat do rozehrávky, pomáhal vystavět hru ve střední fázi a následně měl na starost cirkulaci míče ve vyšších patrech hry. Přitom všem byl klíčovým článkem, který tým posouval směrem vzhůru. Rád se dostával do postavení, kdy měl celou hru před sebou a za sebou třeba jen dva stopery. Odtud pak mohl skenovat celou šířku plochy a vybírat si nejvhodněji postavené spoluhráče. Často u něj přitom byla vidět tendence hrát nejvyšší možné, a přitom bezpečné míče. 

Solbakken takto místy vybíral nahrávku do nohy seběhnuvšímu útočníkovi, ale ještě častěji si vybíral jemné podkopnuté diagonály do hráčů v krajích hřiště, nebo prostě obehrával soupeřův blok přes kraje. Když to šlo, rozběhl se a získal pro svůj tým území, vzhledem k rychlosti jeho nohou a celkově jeho pohybu potom bylo těžké jej obrat o míč. Navíc opravdu příliš neriskoval. Většinou zkrátka jen zkrátil vzdálenost mezi řadami a pak včas dostal balón od nohy. Podobně jako Kairinen to dokáže udělat na poslední chvíli a kteroukoliv částí obou nohou.

Nový sparťan umí i zadriblovat, ale pro jeho hru obecně to není zcela nutné. Míč si však tělem pokryje a dokáže se utkat v souboji, většinou to ale vzhledem k jeho rychlosti a technice vůbec není potřeba. Při přijetí míče má často nesmírně rychlý první dotek, kterým se instinktivně vyhne jakémukoliv tlaku a často se rovnou dostane do volného prostoru, nebo do rozběhu. V tom je pak těžko polapitelný bez pomoci faulu. Kromě rychlosti je potom hráč vynikající také technicky. Dovede s balónem dobře pracovat a zvládá šikovně i těžší doteky, sklepávání, či nahrávky z první. 

Markus Solbakken
Zdroj: AC Sparta Praha

Když se Solbakkenovi podaří dostat tým na útočnou polovinu, většinou se trochu stáhne, pohybuje se kolem stoperů a pomáhá, aby se míč neustále hýbal. Pokud se dostane výš, má potenciál být zajímavý v kombinaci kolem vápna soupeře, ale moc jsme ho v této roli, minimálně na podzim, neviděli. Z hlediska finální třetiny tak alespoň můžeme zmínit solidní střelu, ačkoliv hráč místy pálí z příliš malých příležitostí. Co se týče méně technických typů mezihry, není úplně moc o čem mluvit. Viking hrál na nakopávané míče spíš méně a když už, tak je většinou sbírali výše postavení hráči. 

Obecně potom druhé balóny nejsou úplně Solbakkenův šálek kávy. To však neznamená, že by se v tomto ohledu nemohl zlepšit. Problémy mu místy dělaly třeba odskakující balóny v jeho blízkosti, kdy měl tendenci na ně příliš dlouho čekat, na což soupeř reagoval ukradením míče pro sebe. Naopak je však nutné dodat, že hráč má opravdu dobrou techniku, a to i ve vzduchu, dokáže tak kupříkladu nahrávat přesně hlavou, pokud se dostane k volnějšímu míči. Přesuňme se tedy do obranné fáze.

Když Viking ztrácel balón na vlastní půli, Solbakken měl klasickou roli šestky. Buďto měl startovat a pokoušet se udržet tým na míči, nebo naopak čekat a doplňovat couvající zbytkovou obranu. Dalo by se říci, že o něco lépe mu jde to první. Třiadvacetiletý fotbalista mívá tendence být bez balónu trochu moc pasivní. Lepší, než pasivní je možná slovo úsporný. Brzy se to pokusíme vysvětlit. V norské lize obecně je obvyklé, že týmy zkoušejí do určité míry kontrapressovat a místy se snaží soupeře dostat do pasti vyšším postavením, jinak však raději padají do dobře organizovaných středních bloků.

Viking je v tomto ohledu (jak ostatně Sparťané sami ví) typickým případem. Je to tým, který je velmi trpělivý a umí si počkat na své šance. Na podzim většinou hráli hráči ze Stavangeru ve formaci 4-5-1, kde nejčastěji vystupovala obě křídla a útočník. Místy však vysoko pressoval i střední záložník, kterým byl Solbakken. Tento systematický prvek je typický pro severské herní systémy, kde mnoho týmů brání ve 4-5-1 a mnoho týmů naopak útočí ve 4-3-3. Pokud si tuto situaci představíte, vznikne pro Vás otázka, jak bránit soupeřovu šestku, když se Váš útočník vysune ke stoperům soupeře, křídla chtějí krýt nahrávky do krajů a záložníci podél šestky mají za úkol bránit osobně osmičky soupeře. Často tuto situaci řešíte vysunutím vlastní šestky, obzvláště pak, pokud se jedná o tak mobilního hráče, jako je Solbakken. 

Nový Sparťan tak má dobré předpoklady pro vystupování do pressingu a pokrývání velké porce hřiště, což je nutné pro herní styl Briana Priskeho. Vraťme se však k úspornosti. Pokud Solbakken nepressoval, většinou měl za úkol držet kompaktní středovou pozici a posouvat se podle osy hřiště. V této roli potom hlídal více prostor než konkrétní hráče soupeře a rychle se posouval, místy se mu však stávalo, že přílišným zaměřením se na prostor, ztrácel schopnost rychle reagovat na hráče soupeře. Do jeho prostoru tak mohli kupříkladu vběhnout hráči a on nestíhal reagovat, nebo navázal včas na pohyb, ale už byl příliš blízko vápna, a tak byl raději opatrný, čímž umožnil soupeři dostat míč dál. Podobných situací bylo vidět více.

Markus Solbakken
Zdroj: AC Sparta Praha

Jde o systematický přístup. Solbakken nemusel chodit tvrdě proti soupeřům (i když místy dovedl být bez míče velice otravný), protože Viking věděl, že když si počká, soupeř se na něj postupně bude lepit a ztratí tím prostor. Kolem stísněného vápna potom do Solbakkena často soupeři přímo naráželi, nebo mu zkrátka stačilo hlídat jen kousek místa kolem sebe. Tento přístup však může vést k přílišné pasivitě, kterou Sparta, stejně jako její fanoušci nemají v oblibě. Je to tedy jistě jedním z otazníků pro budoucnost hráče na Letné. 

Zkrátka a dobře Solbakken přináší na Letnou schopnosti, které jsou v našich končinách unikátní. Jeho herní profil u nás prakticky nenaleznete anebo ano, ale v mnohem omezenější verzi. Jeho rychlost, inteligence, vedení míče a rozsah a výběr nahrávky jsou zbraněmi, ze kterých se brzy budeme moc těšit v našem chrámu i na hřištích soupeřů. Vzhledem k věku a určité omezenosti jeho dosavadní role se potom u hráče nabízí velký potenciál k dalšímu zlepšování. A to je něco, co na Letné pod Priskem hráči dokáží absolvovat. Solbakken by měl být jedním z nich.

Zbytek tohoto článku si můžete přečíst na platformě HeroHero. Děkujeme za podporu v naší tvorbě.

5 12 votes
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Most Voted
Nejnovější Nejstarší
Inline Feedbacks
View all comments
xyz
xyz
4 měsíců před

super článek, dík! jenom…
Statistika xA, měřící kvalitu šancí, které pro své spoluhráče hráči vytvořily[i]
Alespoň to tak dělal v uplynulém roce a jeho [své] dosavadní roli ve Vikingu