Sparta si v zápase se Zlínem nakonec došla pro tři body, ale pořádně se při tom natrápila. Zlín byl takticky velice disciplinovaný a stahoval se do bloku, do kterého se Sparta těžko dostávala. Na začátku druhého poločasu byl po druhé žluté kartě vyloučen hostující Jawo a poté se Zlín už úplně zakopal a Sparta ho byla nucena obléhat. V prvním poločase drželi letenští míč na kopačkách 66 % času a vyprodukovali sedm střel, v tom druhém se počet pokusů navýšil o dalších 13 a Zlínu nechali míč jen v 16 % času. Nakonec se ji v závěru díky vlastnímu gólu Jiráčka podařilo dostat do vedení a v nastavení uzavřel na konečných 3:1 svou čtvrtou brankou v letošní sezóně Lukáš Juliš. Sparta nehrála nějak tragicky, ale měla v utkání několik problémů a na některé z nich se nyní zaměřím.
1. Rozehrávka
Oba týmy nastoupily v tříobráncovém rozestavení a Zlín dobře pokrýval jak útočníky Sparty, tak i střed pole. Jak můžeme vidět na snímku, dva střední záložníci brání své přímé soupeře a útočník brání Bořka Dočkala, který je nyní nejhlouběji ze záložníků. Křídla Zlína (červeně) brání prostor, jímž by mohla přijít přihrávka na sparťanské křídelní obránce.
V další situaci můžeme vidět opět dobře pokrytý střed hřiště, na což Ondřej Čelůstka reaguje přihrávkou na Davida Lischku postaveného u levé lajny.
Lischka vrací míč doprostřed, jenže jeho pokus není přesný a zlínský Poznar se k němu dostává dřív než Michal Sáček.
Vzhledem k dobrému postavení hráčů se nyní může Zlín dostat do rychlého protiútoku.
Akce odehrávající se o chvíli později – tentokrát jsou křídla i útočník Zlína níže a tato pasivita se ukáže jako chybná. Lischka přihrává Čelůstkovi, který není pod tlakem, protože Jiráček je od něj daleko. Plzeňský odchovanec opouští Dočkala, jehož si přebírá Poznar a jeho hráče by měl obsadit Drame.
To se však neděje a Filip Souček má dostatek prostoru pro přijetí přihrávky.
Souček přihrává do křídla Ladislavu Krejčímu a ten si to s míčem namíří k bráně Moravanů.
Z této velké šance však nakonec branka nepadla, což je škoda, protože proti dobře bránícím soupeřům se musí využít každá individuální chyba. Sparta v zápase hrozila hlavně po křídlech, když po nich vedla 79 svých útoků a pouze 8 (!) středem hřiště.
V jeden moment se stalo, že byli oba křídelní obránci uprostřed hřiště. Na pravé straně je to ještě relativně v pohodě, šířku hřiště nyní dělá Dočkal, ale vlevo nikdo není a stoper Lischka se do křídla teprve rozbíhá. Čelůstka má teď dvě možnosti: 1) přihraje Hanouskovi, který je ale zády k bráně a má na sobě hráče, takže hrozí ztráta míče, 2) přihraje Lischkovi do křídla. Na nákresu nyní ukážu, proč by měl být vždy jeden hráč na křídle a proč je chyba, že je na snímku výše Hanousek uprostřed.
Zde můžeme vidět výchozí rozestavení podle snímku výše (ale pro účely znázornění již s Hanouskem u lajny)
K této situaci by mohlo dojít za předpokladu, že by křídlo i bek Zlína chtěli držet prostor a nešli po potenciální přihrávce. Míč by se tak k Hanouskovi mohl dostat pomocí obehrání Jawa.
Toto schéma počítá se situací, ve které by se Jawo přesunul k Lischkovi, aby zablokoval možnou přihrávku, čímž by otevřel prostor pro pas na Hanouska, ke kterému by přistoupil Fantiš a vytvořil by mezeru, kam by mohl Čelůstka přihrát na Hložka.
A dalším scénářem by mohlo být, že by se Jawo pohnul, ale Fantiš ne, tudíž by vznikla dálnice pro průnikovou přihrávku na Hanouska. Oproti původní verzi tak o jednu možnost více a navíc s menším rizikem.
Nejde ani tak o to, jestli je v daném prostoru bek nebo střední záložník, ale důležité je, aby tam, v duchu juego de posicion, někdo byl, čímž se usnadní proces nabourávání obranného valu.
2. Náběhy v meziprostoru
Kombinováním v meziprostoru se dá dobře otevřít jakákoliv obrana – v klasickém rozestavení, kdy má tým jak krajního obránce, tak i křídlo, zde většinou kombinují právě hráči hrající na těchto pozicích, případně střední záložník. Když se ale nastupuje se třemi stopery a pouze jedním krajním hráčem, musí tuto roli zastávat střední záložník a případně i krajní stoper. Krajní hráč s míčem otevře prostor mezi stopery (v rozestavení na 4 obránce mezi krajním bekem a stoperem) a do něj by si měl naběhnout z druhé vlny spoluhráč, jenž by mohl následně proniknout do vápna. V nedělním utkání toho ale Sparta moc nevyužívala.
V tomto momentě je střídající DMK úplně osamocen a bránící hráči mají ulehčenou práci, neboť tuší, že bude muset jít sám k bráně. Michala Sáčka můžeme vidět v levém dolním rohu a ve vápně vidíme hráče čekající na centr.
Podobně je tomu i zde, když opět aktivní DMK bojuje na křídle, ale v meziprostoru, kam by mohl snadno prostrčit míč a následně by se odtud dal poslat míč do vápna, nikdo není.
Dělo se tomu tak i v první půli na obou stranách hřiště, kdy buď útok nikdo nedoplnil, nebo až pozdě, kdy se stihla obrana zformovat.
Adam Hložek s míčem na křídle, mezi stopery zeje obrovská mezera, do které však nikdo nenabíhá, pouze Matěj Hanousek dělá náběh na křídle.
Zde vidíme, jak by to mělo vypadat – Michal Trávník si nabíhá středem hřiště, DMK stojí neobsazen u vápna a vzadu to jistí Bořek Dočkal. S takovým pohybem a aktivitou by měl problémy skoro každý celek.
Dočkal nachází DMK a ten se nyní může dostat do vápna, odkud by mohl ohrozit branku sám, případně nacentrovat, jelikož do vápna nabíhají jeho čtyři spoluhráči. Na jaře se v meziprostoru nejčastěji pohyboval kapitán Dočkal, neboť měl v rozestavení 4-2-3-1 docela dost volného prostoru a mohl se toulat po obou křídlech. V nynější formaci ale musí víc pracovat i směrem dozadu, při rozehrávce se pohybuje hlouběji (v utkání se Zlínem byl při ní často na pravé lajně) a obecně se pohybuje trochu v jiných místech.
3. Ladislav Krejčí na pravém křídelním obránci
Levonohý Ladislav Krejčí nastoupil na pravé straně hřiště, což se ukázalo býti handicapem. Křídla hrající přes nohu jsou moderním prvkem, ale v tříobráncovém rozestavení se přeci jen jedná o něco jiného, neboť tento hráč je na lajně sám a primárně drží šířku a centruje do vápna. Nyní si ukážeme několik situací, které by za předpokladu, že by hrál vpravo pravonohý Andreas Vindheim, pravděpodobně proběhly přímočařeji.
Filip Souček vysílá hezký míč na nabíhajícího Krejčího.
Ten si míč zpracovává a navádí doprostřed.
Sáček mu dobře nabíhá do meziprostoru..
..ale Krejčí míč podrží déle a akci zbržďuje.
Nakonec se ale míč dostává opět ke Krejčímu a ten nyní vybízí svoji přihrávkou nabíhajícího Dočkala.
Krejčí dostává přihrávku a Hložek si nabíhá za obranu.
Sparťanský odchovanec se však otočil na druhou stranu, míč si přehodil na levačku a s míčem se vrátil na vlastní polovinu. Hložkův náběh tak zůstal nevyužit.
Nyní se nachází uprostřed hřiště, ale strategičtější by bylo, kdyby byl u lajny (červená tečka), kde by poutal pozornost soupeřů a zároveň mohl lépe dělat náběh. Nyní se totiž otáčí a na míč nakonec bude ještě čekat.
Po centru leváka navíc hrozí, že když bude zblokován, nepůjde míč na roh, ale směrem k vlastní bráně, čímž by se mohl založit brejk (v této akci byl Krejčího centr zablokován prvním hráčem).
Snaha mu vytknout nelze, ale bylo hodně znát, že to není jeho pozice. I na pravé straně si často hledal prostor svými náběhy a byl aktivní.
Jeho výkon se zlepšil s přesunem doleva, když se projevilo, že v tomto prostoru se umí lépe pohybovat a má více zažité automatismy.
Přihraje a ihned si nabíhá do vápna.
Centry
Na levém křídle mohl naplno ukázat, že centry patří mezi jeho hlavní doménu a vytvořil tak několik šancí. Zde centruje na zadní tyč, kam si nabíhá DMK.
Ten se k míči dostává, ale branku neohrozí.
Po dalším centru došlo k obrovské šanci – opět míří na zadní tyč.
Trávník jej vrací před bránu, odkud Lukáš Juliš nastřeluje břevno.
Závěr:
Sparta neodehrála úplně povedený zápas, hlavně v prvním poločase se herně trápila, protože Zlín byl dobře připraven. Ve druhém již bylo znát, že hraje proti deseti, což ji obrat v zápase usnadnilo. Podstatné je, že i ve čtvrtém utkání sezóny naplno bodovala a vstřelila tři branky. Ukázalo se, že je důležité, aby hrál ve 3-5-2 na pravém křídelním obránci hráč po noze, nikoliv přes nohu. Také jsme mohli znovu vidět, že útočná dvojka Hložek-Juliš šlape a bylo by škoda je nyní rozdělit, i když se nabízí změna rozestavení, pokud bude Vindheim chybět i pro příští utkání. Sparta také ukázala dobrou soudržnost, když se jí znovu podařilo otočit nepříznivý vývoj, což se pod předchozími manažery moc nestávalo. Výborně opět zahrál Hložek, který ukazuje, že patří na hrot a v premiérovém startu v základní sestavě obstál i Souček. V neděli hraje (nebo spíš by měla hrát) Sparta v Příbrami – nastoupí znovu se třemi stopery nebo sáhne trenér ke změně rozestavení?