Ve včerejším článku jsme se věnovali metrice xG, xGA a xPoints, kde jsme si vyčíslili vliv, který má naše neefektivita v zakončení a současně efektivita soupeřů, na náš bodový zisk. Při aplikaci stejného přístupu můžeme samozřejmě sestavit celou ligovou tabulku. Jak by tabulka vypadala, pokud bychom ji měřili touto metodou? Řekl bych, docela překvapivě.
Kvalita hry Sparty, kterou se v tomto seriálu článků snažíme měřit, by odpovídala sdílenému druhému místu společně s Plzní. Ztráta na Slavii by nebyla tak dramatická jako je nyní. Odstup od čtvrté Ostravy současně vychází už jako relativně velký.
Abychom tezi o lepším herním projevu, než odpovídá umístění v tabulce, podpořili, uvádíme současně i počet klíčových přihrávek (KP) a počet úspěšných klíčových přihrávek (KP+). I dle těchto ukazatelů je viditelné výrazné odskočení třech předních týmů od zbytku ligy. Naše čísla jsou velmi podobná plzeňským. Na Slavii opět mírně ztrácíme.
Samozřejmě. Jedná se jen o modely. Realita při pohledu na tabulku je jiná. Zcela jiná. Primárním cílem tohoto miniseriálu není rozporovat situaci, ve které jsme. Pouze jsme chtěli i na číslech poukázat na to, že existují pozitivní prvky, které by se měly dříve nebo později promítnout i do zisku bodů. Věřme, že se nejedná jen o chybu v datové analýze, ale brzo již uvidíme i rychlý postup tabulkou směrem vzhůru. Hodně ukazatelů napovídá, že nastoupená cesta by mohla být konečně ta správná.
Jak pracovat s tímto modelem
Závěrem se ještě pokusím zodpovědět otázku ohledně způsobu výpočtu xPoints. Modelů, které s touto metrikou pracují, je celá řada. Nejedná se tedy o výjimečnou věc, se kterou by pracoval pouze inStat. Při vytváření tohoto miniseriálu jsme prohlíželi výstup i z jiných zdrojů. U zvoleného inStatu jsme nenašli ani jeden zápas, kde by čísla byla dle našeho názoru výrazně zkreslená a neodpovídala by průběhu zápasu. U jiných modelů jsme na diskutabilní věci narazili. Vzhledem k tomu, že se navíc s výstupy inStatu setkáváme asi nejčastěji i ve veřejně publikovaných článcích a příspěvcích na sociálních sítích, byla volba jasná. Neberte však prezentovaná čísla jako dogma, ale spíš jen jako nástroj, který pomáhá uchopit a kvantifikovat i věci špatně měřitelné a umožní nám opět přemýšlet zejména o Spartě v nových souvislostech a sledovat i jiné roviny.
PS: Možná se divíte, proč je na titulní fotce Matěj Hanousek. Myslím, že po včerejším výkonu si to zaslouží bez ohledu na obsah článku. 😉
Zdroj titulní fotografie: www.sparta.cz
