Při prvním pohledu na podzimní a jarní tabulku můžeme na první pohled dojít k závěru, že tým se podařilo výrazně nastartovat a posunout. Průměrný počet gólů vzrostl z podzimních 1,58 na pěkných 2,14 gólů/zápas. Bodová úspěšnost pak dokonce z 1,68 na 2,57 bodů/zápas. Počet inkasovaných gólů se snížil z 0,84 na 0,37 gólu/zápas. Je však situace opravdu tak růžová, jak se na první pohled může zdát? Pojďme se podívat na vstřelené a inkasované branky podrobněji.
Začněme statistikou vstřelených gólů. Následující graf ukazuje, podíl gólů ze hry, standardních situací a z penalt (barevně odlišeno). Zatímco na podzim jsme většinu gólů vstřelili ze hry, tak na jaře nejenže došlo k poklesu této složky, ale dokonce se z ní stává složka menšinová. Vstřelené góly ze standardních situací a z penalt tvoří většinu.


U gólů z penalt se ještě zastavme. Je zvýšený počet penalt důsledek naší hry nebo se jedná spíš o statistickou odchylku, která se v budoucnu opět pravděpodobně zmenší? Pojďme si jednotlivé penalty na jaře rozebrat podrobněji:
- Penalta proti Bohemians vznikla po nesmyslném faulu bránícího hráče, kdy míč již byl téměř mimo hrací plochu a nevzniklo by žádné ohrožení brány soupeře.
- Penalta proti Plzni vznikla po dobrém průniku Michala Sáčka, který by mohl vyústit v brankovou příležitost. Situace tedy jako důsledek naší aktivní hry.
- První penalta proti Olomouci po nastřelené ruce. Míč směřoval na bránu. Ze situace mohla padnout branka. Jde tedy o důsledek naší aktivní hry.
- Druhá penalta proti Olomouci vznikla po nešikovnosti bránícího hráče, kdy místo míče došlo k nakopnutí Benjamina Tetteha. Určitě nešlo o pokus zmařit výraznou brankovou příležitost.
- Penalta proti Mladé Boleslavi vznikla jako nešikovnost bránícího hráče na kraji pokutového území. Nikoliv ve snaze zamezit naší vyložené šanci.
Pouze 2 z 5 penalt tedy vznikly důsledkem naší aktivní hry. 3 penalty se dají označit spíše jako zbytečné a nevynucené z pohledu soupeře. Po odečtení výše uvedeného by tedy podíl penalt klesl na 0,29 gólu na zápas (v celkovém čísle by došlo k poklesu na 1,71 gólu/zápas), což je tedy plně srovnatelné s podzimem. Jediným markantním posunem v útočné fázi tedy zůstávají standardní situace.
Pojďme se nyní ještě podobnou optikou podívat na obrannou fázi. Sparta totiž rovněž inkasuje mnohem méně gólů v průměru na jeden zápas.


Detail je hodně podobný předchozímu grafu a nepotřebuje tedy hlubší komentář. Hlavní rozdíl je v mnohem lepším bránění standardních situací. Hlavní zásluhu na zisku většího počtu bodů bych hledal zejména v tomto ukazateli, jelikož zlepšení útočných standardek spíše kompenzuje pokles gólů vstřelených ze hry. U penalt se jedná spíše o statistickou odchylku, jak jsme vysvětlovali výše.
Při porovnání těchto dílčích dat se tedy dostáváme k zcela jiným závěrům, než tomu bylo v prvním odstavci, kde jsme řešili jen celkový pohled, který evokoval to, že došlo k zásadnímu zlepšení ve všech parametrech. Při detailnějším pohledu docházíme k závěru, že výraznému zlepšení došlo pouze u standardních situací.
Moc pěkná analýza, díky za ní. Jen ta penalta na Tetteha proti Olomouci byl dle mého jasný gól. Nebýt faulu, tak z hranice malého vápna by se trefil i Benji ve své současné formě. Takže aktivní penalty 3:2 😉