Sparta vyhrává, ale neoslňuje

Porazit Baník je vždycky sladké. Porazit Baník, když dáte vítězný gól v deseti? Ještě sladší. Velmi dobře zaplněná Generali Aréna viděla zápas rivalů, kterému nechyběly zvraty, náboj, ani kontroverze. Jak by také mohly, když přijel „miláček“ letenských tribun Milan Baroš. A vlastně nechyběl ani zajímavý fotbal.

Jdeme na ně!

Sparta vstoupila do utkání dobře, ale plány jí naboural vedoucí gól Baníku. O vyrovnání se díky tragickému ostravskému bránění rohového kopu postaral stoper Lukáš Štetina. Ten nastoupil místo mladého objevu zimy Dominika Plechatého a nemyslím si, že i přes vstřelený gól zápas zvládl. Ve druhém poločase s vědomím žluté karty nesmyslně zajel do Holzera a nechal se vyloučit. Vyloučený měl být navíc podle všeho už za zákrok na Baroše oceněný žlutou kartou v prvním poločase. Nenasazení Plechatého proti Barošovi svým způsobem chápu. Ale Radakovič, který Štetinu na hřišti nahradil, svým výkonem ukázal, že měl od začátku hrát spíše on. Postavit v Liberci čtvrté různé složení stoperské dvojice za čtyři jarní kola by mohlo vypadat zvláštně. Ale mně by se dvojka Radakovič – Plechatý líbila a snažil bych se ji, pokud by nevybouchla, stabilizovat pro další průběh sezony. Ale můj tip je, že bude hrát Costa – Radakovič.

Ve druhém poločase Sparta předvedla zlepšený výkon a nejlépe možná hrála paradoxně v deseti. Průběh i výsledek zápasu se jí podařilo otočit i díky dalšímu povedenému výkonu Davida Moberga Karlssona, nové hvězdy letenských.   Poprvé na jaře do zápasu v průběhu hry nastoupil také nejlepší střelec zimní přípravy Václav Drchal a hned vstřelil vítězný gól. Navíc mu další nebyl uznán pro offside. Do brejkových situací se jeví jako skvělý hráč a nebál bych se ho v Liberci postavit od začátku místo v současnosti ne tolik výrazného Tetteha.

Baník ale sparťanům situaci hodně usnadňoval. Ostravští hráči byli pasivní a prakticky rezignovali na presink. Rozehrávka Sparty, pořád největší bolest její hry, tak i díky tomu vypadala lépe a ne tak problémově.

Faktor Dočkal

Od nástupu Bořka Dočkala se čekalo hodně. On sám podle svých slov byl na tlak připravený a dokonce se na něj těšil. Bylo vidět, že tlak naopak trochu spadnul z jeho spoluhráčů. Sparťané na hřišti vypadali živěji, rychleji i sebevědoměji. Sám Dočkal rozhodně nezklamal, ale určitě nejen já od něj očekávám víc. Samozřejmě je pochopitelné, že mu chybí herní praxe. Onen sebevědomější projev celého týmu je s příchodem persony typu Dočkala asi logický. Pokud spoluhráči řekne, kam má nabíhat nebo přihrávat persona jeho typu, tak to prostě platí. Pokud to doteď říkal třeba Kanga, tenhle efekt nefungoval. Což mi nepřijde úplně správné, ale je to prostě tak. Čistě fotbalově zatím ale Dočkal Kangu zas až tak výrazně nepředčil. Bořek se dostával hodně do kombinace, hru dokázal zrychlovat. V tom tkví jeho přednost. Ale zároveň se nevyvaroval chyb, přičemž některých poměrně zásadních. Po jedné takové vstřelil Baník vedoucí gól. Navíc se, podle mě hlavně v prvním poločase, nezřídka stahoval i pro rozehrávku hlouběji do pole. A i za to byl Kanga dvakrát střídaný…

Nebezpečně nekritická euforie

Ano, Sparta vyhrála vyhrocený zápas s rivalem. Ano, zlepšila se. A ano, fanoušci jsou nadšení a se třemi výhrami ze tří zápasu po tragickém podzimu logicky nadmíru spokojení.

Ale sportovní média, v čele s novináři z Deníku Sport (nebo Deníku Sparta?), za jediný den po zápasu vychrlila tolik oslavných článků, že mi to hlava naprosto nebere. Právě novináři by měli být schopní se oprostit od emocí a zápas zhodnotit objektivně a kriticky. Ale kdo zápas neviděl, musel si najednou myslet, že Sparta předvedla výkon hodný Barcelony a Bořek Dočkal výkon hodný Messiho.

„ Když půjdeme směrem, kterým si představujeme, bude příští rok velice těžké nás zastavovat.“

I tenhle výrok Bořka Dočkala z jeho vlastní po zápasové tiskové konference spolu s výše popsanou všeobecnou atmosférou dostává Spartu do hodně nebezpečné situace. Hráči (ani trenéři!) nesmí podlehnout hrozbě uspokojení, jinak čeká všechny hodně tvrdý pád na zem a vystřízlivění.

Já osobně jsem přesvědčený, že ani zlepšený výkon proti Baníku by proti lepším soupeřům na vítězství sám o sobě nestačil. A jestli Pavel Vrba vyzrál na Trpišovského Slavii a dokázal vymazat její silný střed hřiště, napadáním stoperů a obsazením středové trojice Sparty by její rozehrávku rozcupoval na kousky.

Sáček roste s každým zápasem

Michal Sáček nezklamal v žádném dosavadním jarním utkání, ale jeho výkon proti Baníku byl takřka excelentní. Je to typ hráče, kterých po českých trávnících moc neběhá, jestli vůbec. Natož s českým pasem. Možná proto svým pojetím hry vypadá jako zjevení. Je neustále v pohybu a v nabídce s hlavou nahoře. Volí vhodná řešení díky dobrému prostorovému vidění. Správně vyhodnocuje, kdy sprintem míč vyvézt i kdy vystoupit proti protihráči a míč získat. Pro hru Sparty je teď rozhodně důležitější než Martin Frýdek.

Na správné cestě, ale se zataženou ruční brzdou

Hra Sparty na útočné polovině neoddiskutovatelně začíná vypadat lépe a lépe. Náběhy křídel i krajních beků, průnikové přihrávky, snaha hrát rychle nahoru. Sedm vstřelených gólů ve třech zápasech je také slušná vizitka. Když se ale člověk zamyslí nad způsobem, jakým jich většina padla, zpozorní. Těch vstřelených po opravdu vypracované útočné akci bylo totiž minimum. Varovným signálem zároveň určitě je šest gólů obdržených a to v zápasech s protivníky té ne úplně nejvyšší úrovně.

Během nedělního utkání na jaře poprvé nezazněl pokřik „Ščasný ven“ a zůstalo u povzbuzování Sparty v pozitivním duchu.

Ano, vyhánět trenéra po třech výhrách by bylo zvláštní. Ale je Zdeněk Ščasný opravdu trenérem, který Spartu, jež v zimní přestávce vykročila na (další) novou cestu, dokáže kontinuálně posouvat dál?

Pro mě je to pořád s velkým otazníkem. A přetrvávající nedostatky ve hře týmu (rozehrávka, obrana) spolu s některými nesprávnými kroky (např. nasazení Štetiny) a nelogickými hodnoceními mě utvrzují v dlouhodobém názoru, že není. Sparta skládá nyní kádr smysluplněji, zapojuje mladé hráče, jejichž talent ční nad některými dražšími akvizicemi a jsem přesvědčený, že lepší trenér by dokázal v dlouhodobém horizontu více. Tohle může zavánět opětovným čekáním na průšvih.

Před reprezentační pauzou zbývají odehrát ještě zápasy v Liberci a doma s Plzní. Ty podle mě naznačí hodně o tom, kterým směrem se situace Sparty vyvine. Byla by obrovská škoda ztrácet čas a promrhat potenciál rodícího se týmu, ve kterém začínají zářit i mladé pušky Václav Drchal a Adam Hložek!

Ne nákopům!

Dlouhými nákopy Sparta hlavně na podzim řešila neschopnost při výstavbě útoku. Na jaře se Sparta o konstruktivní rozehrávku snaží víc a víc.

Na přiloženém videu si můžete prohlédnout situaci, kterou bych na Spartě chtěl vídat čím dál častěji. Až tedy na ten závěr, kdy nebýt faulu mohl jít Baník do fatálního protiútoku po chybě Dočkala.

Ale způsob, jakým se Sparta vykombinovala na dvě přihrávky od vlastního brankáře a založila tak protiútok pro sprintujícího Matěje Hanouska, zdál se mi být poměrně příjemný. A kdyby Michal Sáček nezachytil přihrávku směřující do náběhu Ondřeje Zahustela, mohla být celá akce třeba i parádně zakončena.

📹Záznam zápasu na O2TV Sport