Sparta v minulém týdnu utnula dlouhou pauzu v oznamování posil, když odhalila příchody Victora Olatunji z Liberce a Jamese Gómeze z dánského AC Horsens. Nové hráče jsme sledovali a řekneme Vám naše poznatky.
Nově příchozí fotbalisté jsou si v některých aspektech podobní. Oba pochází z afrického kontinentu, nebo přesněji z regionu Západní Afriky a měří skoro přesně 190 centimetrů. Na hřišti se ale jejich pozice úplně liší. Zatímco Olatunji je hrotový útočník a navíc levák, Gómez je pravonohý stoper. Docela různé jsou také jejich kariéry, o tom však u každého zvlášť.
Victor Olatunji
Ještě, než se pustíme do popisu hráče, je třeba vyjádřit určitou nejistotu. Victor Olatunji je hráč, kterému v září bude 24 let a ve své kariéře zažil prakticky jen jednu opravdu povedenou sezónu. V podstatě se jedná o totální kometu, která prošla hned několik klubů a ve svých minulých angažmá se těžko prosazovala, načež zakotvila v Liberci a předvedla výborné jaro. Zároveň Olatunji v létě netrénoval ani se Spartou ani s Libercem, protože sháněl víza. Velmi pravděpodobně tak začne s individuálním tréninkovým plánem a je otázka, jak brzy bude schopen se zapojit naplno do tréninkového procesu či kdy jej uvidíme přímo v utkáních. Pozitivem je alespoň to, že Brian Priske na tiskové konferenci po nedělním utkání řekl, že je hráč v pořádku a dokonce už byl uveden mezi náhradníky.
Od Sparty však stále jde do jisté míry o risk, protože hráč opravdu výrazné zlepšení zaznamenal až v uplynulém půlroce, a ještě k tomu následně dlouho nebyl v plnohodnotném tréninkovém prostředí. Podívejme se však na jeho jarní výkony v dresu Liberce, které jistě představují hlavní důvod, proč byl do Sparty zakoupen.
Co můžeme vyčíst z Olatunjiho působení pod Ještědem? Hráč zde v 18 utkáních vstřelil 8 branek a připsal jednu asistenci. Dle dat měl ale ve druhém aspektu velkou smůlu, jeho statistika v metrice očekávaných asistencí (xA) byla totiž 2.64, což při přepočtu na odehrané zápasy činí 0,18 a takové číslo představuje nejvyšší výsledek v lize, bereme-li v potaz pouze tradiční útočníky. Abychom to vysvětlili jednoduše, Olatunji by dle jarního trendu měl být schopen takřka v každém pátém zápase nahrát na gól, což je u útočníka výborné číslo. Jen pro představu, v Kuchtových 29 zápasech z loňské sezóny by to činilo skoro 6 asistencí, o dvě více než zaznamenala naše devítka v realitě.
Pokud by Vás zajímalo více informací a dat o Victoru Olatunjim doporučujeme se podívat na preview článek o Spartě od Tomáše Daníčka (na twitteru pod nickem @czechfooty). Naleznete zde třeba koláčový graf jeho dovedností. Odkaz ZDE
Dost však složitých metrik a abstraktních přepočtů. Olatunji je 191 centimetrů vysoký fotbalista, který je navzdory své výšce dost rychlý a překvapivě obratný. Dovede vést balón, pracovat s ním v rychlosti a jak už bylo naznačeno výše, své akce proměňuje jak zakončením, tak šikovnou nahrávkou. Z hlediska jeho herního profilu se tak jedná o velmi zajímavou alternativu ke Kuchtovi. Oproti našemu aktuálnímu hroťákovi je Victor vyšší, fyzicky silnější a má tak větší předpoklady ke hře zády k brance. Jeho kombinace schopností se nicméně dá nejlépe využít při brejku, jakmile se otevře volný prostor.
Olatunji hrál na jaře na velmi podobné pozici jako Kuchta ve Spartě. Liberec působil pod trenérem Lubošem Kozlem ve stejném rozestavení 3-4-3, a ačkoliv nevyužíval nahoře dva útočník jako Brian Priske, Olatunji ví jak hrát se dvěma hráči po svém boku, kteří pomáhají s výstavbou hry. Urostlý fotbalista dokáže plnit Kuchtovu roli a natahovat soupeřovu defenzivní linii náběhy za obranu. Jeho typický pohyb směřuje ze středu hřiště směrem do jednoho z meziprostorů, nebo konkrétně do míst mezi stoperem a krajním obráncem. Jakmile se jednou se svou výškou a silou rozběhne, hned tak někdo ho nezastaví.
Liberec jeho kvality v nábězích využíval velmi často. Nigerijec byl schopný si nalézt nakopávaný balón do správného prostoru a díky své síle ho potom buďto udržel, nebo dovedl i získat fauly, či přímo zaútočit po lajně. Jeho největší zbraní je hra do volného prostoru, díky šikovným náběhům je však schopen si podobné situace vytvářet i mimo brejkové situace. Tímto způsobem dále přispívá k očekávanému zrychlení sparťanské hry, kterému bude napomáhat také Birmančević a mluvil o něm i trenér Priske na tiskové konferenci před startem ligy.
Aby podobností s Kuchtou nebylo málo, Victor je rovněž schopný v pressingu. Nemá sice tak zabijácké instinkty jako náš loňský nejproduktivnější hráč, ale také se snaží aktivně napadat a měl by se dále zlepšovat i ve vnímání prostoru kolem sebe. Ve vápně soupeře jsou potom jeho schopnosti poněkud složitější. Díky své specifické postavě a obratnosti je často schopen si najít i složitější přihrávky, protože se zkrátka k míči natáhne jako chobotnice a předčí tím soupeřova obránce. Na druhou stranu nevykazuje žádnou extra dovednost z hlediska uvolnění se ve vápně, či zmatení soupeře, jako to uměl Čvančara, nebo jako jsme popisovali u Ševčíka. Oproti Čvančarovi mu chybí také jeho střela ze střední vzdálenosti, nebo minimálně konzistence v tomto ohledu.
Když už jsme u srovnání s Tocvanem, je třeba se podívat na variantu, ve které je Olatunji jeho náhradou na stejnou pozici hybridního křídla. Tuto variantu trenér Priske nevyloučil, primárně však mluvil o jeho využití na hrotu, kde by měl vytvořit větší konkurenci pro stávající hráče. Dle našeho pozorování se domníváme, že “Čvančarovský experiment” s novou posilou nebyl ideální. Olatunji není typ hráče, který by si aktivně chodil pro balón níž, a pomáhal tak přečíslit střed hřiště. To nutně neznamená, že nemůže hrát v jednom týmu s Kuchtou. V tomto případě by ale bylo vhodnější, kdyby se jednalo spíše o klasický dvoučlenný útok, pod kterým by působila trojice záložníků.
Olatunji je schopen vedle sebe mít ještě jednoho parťáka a v mnoha ohledech by si s ním dovedl pomoci. Mimo jiné by třeba měl na koho nahrávat po únicích před branku a jeho náběhy stejně nejsou vedeny směrem na střed hřiště. Pokud se však nenaučí seskakovat níž, týmu budou chybět hráči mezi řadami a bude odkázán na nákopy a kombinace po krajích.
Zkrátka a dobře, Olatunjiho bychom měli brát jako druhou variantu za Kuchtu, která do určité míry vyplní aktuální kvalitativní mezeru mezi jedničkou na hrot a Václavem Sejkem. Zároveň díky němu Sparta neztratí profil útočníka schopného chodit do náběhů a získá také zajímavou taktickou variantu kupříkladu do závěrů utkání. Ať už půjde o ty s nepříznivým skóre a potřebou více těl ve vápně, nebo o ty, kde budeme hájit vedení a podnikat rychlé výpady do brejků. Samozřejmě i Olatunji pak má mnoho potenciálu k dalšímu růstu.
James Gómez
Nový stoper je 189 centimetrů vysoký reprezentant Gambie, kterému bude v listopadu 22 let. Navzdory svému nízkému věku má ale dost nahráno, ve svém bývalém klubu AC Horsens dohromady nastoupil do 80 utkání. Hráč absolvoval se slušnou minutáží tři sezóny, které strávil na pomezí mezi první a druhou ligou. Právě to, že přichází ze slabšího klubu je přitom asi největším otazníkem pro jeho působení na Spartě.
Gómezův herní profil je hodně ovlivněný stylem, kterým se prezentoval jeho klub. V AC Horsens byl totiž zvyklý při defenzivních akcích couvat a čekat, až se tým zformuje do bloku. Ačkoliv na internetu kolují kompilace jeho proaktivních zákroků, hráč býval v Dánsku často naopak velmi pasivní a vyčkával. Hodně často třeba delší míče řešil tak, že se pevně postavil a nechal balón aby ho přeletěl do zámezí, či k brankáři. Také bránění otevřenějšího prostoru často řešil vyčkáváním. Obecně platí, že pokud je jeho tým schopen se rychle zformovat do defenzivy, vrátit se a vypomoci, je pasivita v pořádku, sem tam ale jeho hra působí trochu bázlivě.
To všechno se přitom dělo tak trochu navzdory jeho dovednostem v odebírání míče. Gómez je dost silný v soubojích jeden proti jednomu a i ve volnějším prostoru si třeba dovede poradit s kličkou směrem dovnitř. Když už se proti soupeři dostane do izolace, přejít ho je nesmírně náročné. Dobře vybíhá také v situacích, kdy jeho hráč dostává míč zády k brance a prakticky nikdy nedává možnost, aby se s ním otočil. Co se týče skluzů, v námi sledovaných utkáních do nich příliš nechodil a obecně spíš působil dojmem, že si počká na správnou chvíli pro zásah.
Velmi zajímavou dovedností nového hráče je hra ve vzduchu. Není to úplně nejvyšší stoper, ale i tak je schopen spoustu míčů odhlavičkovat a často přitom dokáže trefovat své spoluhráče. Dovede poradit i se skákacími míči a díky slušné technice zvládá při odkopech a balonech po lajně trefovat hřiště. To je důležité pro udržení míče ve hře a snížení kouskování hry. Na Spartě jsou potom hráči, kteří si s podobnými balóny na lajnu dovedou poradit a udělat z nich brejkové situace.
Většina uvedených atributů značí, že se jedná o hráče, který má docela velký potenciál do budoucna, ale prozatím ještě není úplně hotový. Někdy se třeba kvůli své pasivitě nechává předskočit útočníkem a na hřišti prozatím nepůsobí navzdory urostlé postavě tak dominantě, jak by mohl. Do budoucna je však rozmysl v aktivitě dobrým znamením, protože značí, že hráč bude používat tělo jen, když to bude nutné, nebude tolik faulovat a nejspíš i méně propadat vinou špatně načasovaných zákroků. Kromě toho Gómez už teď ukazuje dobrý přehled o hře, snaží se na spoluhráče mluvit a dokonce aktivně vytlačuje defenzivní linii. V tomto ohledu však byli Horsens slabí, obránce tak jistě ocení, že v obraně Sparty jsou hráči, kteří ji dovedou organizovat a pomohou mu s postavením.
Naopak Gómez může Spartě pomoci zejména v rozehrávce ve stísněných prostorech, kde je velmi klidný a dovede přihrávkami najít své spoluhráče i výš na hřišti. Není to žádný expert na dlouhé kolmice a nákopy, do kombinace se však hodí a umí si třeba najít skulinku mezi dvěma hráči pro prostrčení. Kromě toho je působivá také jeho hra levou nohou a zvládání situací, kdy balón poskakuje ve vzduchu. Opravdu je to hráč, který budí dojem solidního technika. Když už se dostane do příliš velkých nesnází, pomůže jeho slušný míč po lajně, který se díky silnější pravačce vtáčí směrem do hřiště.
Velkým otazníkem je hráčovo zapojení na půli soupeře, což je opět způsobeno dost konzervativní hrou Horsens. Dánský klub stopery povětšinou nevyužíval v útoku a stopeři celkově zůstávali i v tlaku dost nízko. Gambijský fotbalista potom ani sám příliš nebudil dojem, že by se chtěl nahoře zapojovat a ani v rozehrávce a postupném útoku se příliš nenabízel, na čemž bude nutné jistě pracovat. Z tohoto důvodu nevíme přesně, co vlastně od Gómeze čekat. Takřka s jistotou se však dá odhadovat, že to nebude vyvážení balónu. Ač je hráč docela rychlý a má slušnou akceleraci při návratech i výpadech, s míčem se dopředu moc nepouští. V tomto ohledu tak Vitíka s největší pravděpodobností nenahradí. Samozřejmě pokud nejde o skrytou dovednost, kterou prozatím neprokázal.
Co se týče hráčova využití na Spartě, nejspíš naváže na svůj minulý klub, kde hrál pravého stopera v obranné trojici. Teoreticky prokazuje potenciál také hrát na středu, a díky slušné levačce by mohl hrát i zleva, obecně mu ale chybí lepší kolmice, což je něco, na čem nejspíš bude muset ještě pracovat. Když to vezmeme kolem a kolem, je Gómez dost specifický artikl. Bude nutné mu věnovat hodně pozornosti a péče, zejména potom ve hře na míči. Jistě potom neuškodí ani lepší organizace naší obrany, která mu dodá stabilnější pozici. Fyzické předpoklady, výška, rychlost, technika a snaha o kontrolovanou agresi jsou ale na místě. Jak se tuto kombinaci dovedností podaří vybrousit, bude jistě zajímavé sledovat.