Sparta těsně před Vánoci oznámila příchod čtyřiadvacetiletého středního záložníka Kaana Kairinena, který je pro českého fotbalového fanouška neznámou. V Evropských pohárech odehrál jenom pár utkání a s žádným českým týmem se doposud nesetkal. Ani finská reprezentace přitom není obvyklým soupeřem té české, a tak jsme se rozhodli hráče přiblížit v tomto článku.
Nejprve se zaměříme na to, jakou pozici by měl finský fotbalista na Letné zaplnit a jak profilově sedí do aktuálního kádru Sparty. Následně se budeme věnovat jeho dosavadní pozici v týmu SK Lillestrøm a probereme si jaké jsou jeho silné stránky a také slabiny. Na závěr potom zhodnotíme tento transfer a zkusíme předpovědět, zda se na Letné dovede hráč ukázat v pozitivním světle.
Sparta na základě dosavadních příchodů pracuje na dokončení přestavby zálohy, která už byla započata v létě. V prvním přestupovém období pod vedením trenéra Priskeho se vedení zaměřilo převážně na zisk ofenzivnějších středopolařů jako byli Daněk, či Sadílek, následný půlrok ale poměrně jasně poukázal na to, že ačkoliv má dánský trenér na papíře několik variant na pozici defenzivnějšího středopolaře, v realitě není obsazení této pozice dostatečné.
Velkou roli v tomto ohledu měly převážně přetrvávající zdravotní problémy kapitána Ladislava Krejčího mladšího, se kterým se nejspíš na pozici šestky počítalo. V jeho absenci tak většinu podzimu odehrál zkušený David Pavelka. U toho je známo, že si odehraje to svoje, převážně do defenzivy, přihrávat směrem dopředu a zakládat útočné akce se mu ale příliš nedaří.
Kromě alternace na pozici defenzivního záložníka, tak Sparta hledala také hráče, který dovede přinést záloze větší cit pro míč a pomůže tvořit hru v nižších patrech hry, což je něco, co na Letné chybí už od odchodu Guélora Kangy. Nový hráč by tak měl být kombinací nejdefenzivnějšího ze záložníků, ale zároveň by měl přinést nadstavbu na balónu, které není schopný David Pavelka.
Jaký je Kairinen?
Na první pohled se Sparta trefila skvěle. Hráč s otcem z Turecka měří 186 centimetrů a je levák, takže by neměl mít problém s fyzickou stránkou hry, přičemž kvůli silnější levačce přináší podobný úhel hry, jako Krejčí mladší. Tým by tak měl být schopný se rychle adaptovat na jeho herní styl, který se kapitánovi Sparty přibližuje už kvůli této podobnosti. Zároveň sledování Kaana na míči velmi brzy prozradí jeden příjemný fakt. Kairinen je přirozený nahrávač.
Fin má kopací techniku velmi podobnou Casperu Højerovi, k tomu výborný první dotek a schopnost přebírat míč oběma nohama. Čerstvě čtyřiadvacetiletý fotbalista navíc boduje velkým přehledem na balónu, skvělou technikou a vzhledem k výšce překvapivě solidní rotací těla. Díky tomu je schopen rychle hledat vhodné úhly pro předání míče a jeho na pohled očividný cit pro nahrávku vytváří v přihlížejících chuť vidět z jeho jemného umění více.
Kairinen k tomu dovede nahrát na mnoho způsobů. V jeho arzenálu jsou prudké průnikové nahrávky po zemi skrze řady soupeře, rotací oplývající nadýchané balóny převážně využívané při zahrávání standardek, nebo jemná popostrčení míče do všech možných stran, když považuje spoluhráče za lépe postaveného.
Řekněme si však i to ale. Zatímco na balónu je finský hráč působivý, jeho hra mimo něj je problematická a bohužel ani v přechodech není úplně suverénní a dominantní. Ostatně právě dominance je to, co považuji za největší problém u sparťanské posily. Kairinenovi se nedaří v utkáních zcela promítnout svůj potenciál do hry, k čemuž se ještě dostaneme.
Nejprve si však pojďme říct, co se stane poté, co se přihlížející nabaží Kaanovy techniky a umění nahrávky. Jak první si pravděpodobně povšimne toho, že hráč je kvalitní v kontrole prostoru kolem sebe, jakmile se však zóna, kterou má bránit zvětší, přestává stíhat. Vskutku pokud se míč dostane do blízkosti novopečeného sparťana, většinou je schopen rychle reagovat, získat míč i pod tlakem a kvalitně ho rozehrát.
Herní prostor finského hráče je ale miniaturní a jeho vliv na utkání mimo tuto oblast je minimální. Kairinen má velké problémy v momentě, kdy „jeho“ hlídaný hráč opustí blízký prostor. To samé nastane v situaci, kdy mezi soupeři dojde k určité rotaci, na kterou později nestíhá reagovat a dostupovat je. Možná ještě větší problém je ale to, že Kairinenova slabina není jenom v koncentraci, jako spíš ve vypouštění podobných situací.
Pokud se na hráče zaměříme, začneme si všímat pozdních návratů při přechodových situacích, vypouštění následování hráčů poté, co se dostanou za něj, vyhýbání se některým soubojům a přehnaného soustředění na balón na úkor širšího okolí. Navzdory výšce a urostlé postavě hráč nezvládá příliš hlavičkových soubojů a prohrává i mnohé střety o míč. Ať už je to kvůli pozdnímu výpadu, nebo čistě nedostatečné intenzitě a koordinaci, neúspěšné souboje mají tendenci se opakovat, a to se bavíme o mnohem méně soubojové norské lize, než jaké je tuzemské fotbalové prostředí.
Část odpovědnosti za hráčovy problémy lze přenést na herní styl Lillestrømu a mnohé nelze s jednoznačností rozhodnout z dalších důvodů. Norská liga je typická přelévavým průběhem utkání, protože většina týmů nedovede efektivně presovat, takže jde vlastně o vzájemnou snahu otevřít soupeřův nižší blok. Z těchto důvodů tak není zcela jasné, jak přesně Kairinen dovede reagovat na opravdu výrazný pressing, nebo na intenzivnější osobní obranu, se kterou se nejspíš setká v naší soutěži.
Lillestrøm byl doposud v sezóně zajímavý tím, že pracoval se zvláštním nižším blokem. V něm pravý útočník zůstával výš a blíže středu, což nutilo pravého záložníka ve středově dvojici (kterého hrál Kairinen) vystupovat proti levému obránci soupeře. Z tohoto důvodu tak Kairinen často musel stát na pozici, která pro střední záložníky není úplně typická.
Ostatně je zvláštní to, že ač je levonohý záložník nejtypičtěji deeplying playmaker (nízko položený tvůrce hry), v Norsku si úplnou šestku letos nevyzkoušel a jeho kolega ze zálohy Ifeanyi Matthew se pohyboval blíže středu a do rozehrávky se zapojoval přibližně stejně často. Zmíněný hráč navíc je mimo i na balónu mnohem aktivnější než Kairinen, kolem kterého zápas tak trochu plyne.
Tento efekt je potom umocněný jeho vyloženě divným postavením na útočné polovině. Tam totiž kvůli obranné trojce, kterou jeho bývalý tým hraje bývá záložník posunut výš. Opět lze vinit norskou ligu, kde se pečlivou kombinací daří snadno soupeře uzavřít na kraji jeho vlastního vápna. Kairinen však kvůli své zvláštní vyšší roli ztrácí schopnost utkání doopravdy ovlivnit a opouští i prostor, kde vzniká většina možností pro zastavování brejků.
Ani tento typický prvek hry defenzivních záložníků tak nelze úplně snadno hodnotit. Novopečený sparťan zkrátka úplnou šestku v Norsku nehrál, což může mít dvě odůvodnění. Tím prvním je to, že se trenér tomuto profilu ve hře vyhýbá a nechává středovou dvojici, aby se o úkoly tradičně spojené s šestkou podělily ještě se stopery. Druhá varianta je, že mu zkrátka náročná role z výše uvedených důvodů nebyla doposud svěřena.
Kairinen ve Spartě
Ať už je to jakkoliv, Kairinen má v sobě obrovský potenciál. Hráč má potřebnou výšku, techniku i vnímání hry na balónu. Spartě může enormně pomoci, díky jeho přirozenému diktování tempa hry a skvělé nahrávce. Dovede zrychlit hru průnikovou přihrávkou skrze řady, nebo jen udržet cirkulaci pomocí rychlých narážeček. Problém je ale v tom, jak minimalizovat jeho obranné slabiny a ideálně mu pomoci do budoucna je odbourat.
Trenér Priske bude mít s novým hráčem spoustu práce. Pro finského fotbalistu může být velkou pomocí změna prostředí, protože si troufnu tvrdit, že v Norsku v současnosti stagnoval. Vedení Sparty snad získalo od hráče potřebné záruky, že bude pracovat na své občasné rezignaci v zápasech a trenér mu ve hře pomůže patřičnými strukturami kolem něj.
🎄 Máme pro vás vánoční poselství z polárního kruhu ❇️❄️ #acsparta
📺 https://t.co/63mdmH6YuS pic.twitter.com/ElWggSOYBK
— AC Sparta Praha (@ACSparta_CZ) December 20, 2022
Kairinenovi může pomoci větší intenzita a vložení sama sebe do hry. Hráč má potřebnou techniku, a i slušnou koordinaci pro to, aby dovedl pracovat s odraženými míči a diktovat hru z nižších pater. Větší vytížení v zápasech pro něj může mít efekt vhození do vody a může vést k rozšíření prostoru, který je v utkání zvyklý kontrolovat.
Z tohoto důvodu by bylo vhodné změnit jeho typickou pozici z Lillestrømu na půli soupeře a umožnit mu opravdu se učit pracovat tak, jako to dělají správné šestky. Priske mu může pomoci jeho tříobráncovým systémem, který mu vytvoří dostatečnou podporu zezadu a k tomu aktivním Sadílkem v blízkosti pro nahrávku.
V tom nejkrásnějším dresu. 💙💛❤️ #acsparta pic.twitter.com/DR2TYiAaYj
— AC Sparta Praha (@ACSparta_CZ) December 20, 2022
Čtyřiadvacetiletý hráč potřebuje sbírat odražené míče, podstupovat mnohem více soubojů (což přirozeně přijde s přechodem do tuzemské soutěže), aktivně rozehrávat a učit se vzít zápas pořádně za pačesy, namísto jeho aktuální neaktivity, kdy ho hra obtéká.
Nováček v rudém dresu totiž může být řešením mnoha sparťanských problémů, pokud mu na Letné umožní se zbavit těch vlastních. Jestliže by se to podařilo a stále poměrně mladý hráč vylepší své defenzivní mouchy, může být skvělým záložníkem, který Spartu posune o velký krok dopředu.