V desátém dílu série Kde je jim konec si dnes připomeneme další bývalé sparťany. Co dnes dělá Radim Holub, Jirka Homola a Honza Šimák.
Radim Holub
S fotbalem začínal v Rozhovicích s o rok starším bratrem Martinem. Přes Pardubice, kterým pomohl jako šestnáctiletý mladík v baráži o 1. Českou národní fotbalovou ligu, se dostal až do první ligy, když v dresu Hradce Králové nastoupil k 58 zápasům a vstřelil pět branek. Nechyběl ani v PVP, který si následně zahrál také s Jabloncem. Právě tam si ho všimla pražská Sparta, jmenovitě trenér Ivan Hašek. Nabídku měl však Holub i z Jablonce, kam se mu ale nechtělo, protože systém trenéra Hřebíka mu nevyhovoval. Po příchodu do Sparty se okamžitě propracoval do základní sestavy a zapsal osm branek ve třinácti zápasech v lize. V další sezóně se už pod trenérem Hřebíkem jeho minutáž snížila, přsto se stal s devíti brankami nejlepším střelcem týmu. Tehdješí jedničkou v útoku byl Marek Kincl a do prvního týmu nakukoval také Tomáš Jun. Po těžkém zranení kolene se šel rozehrát do druholigového Kladna, kde nasázel devět branek v šestnácti utkáních. V další sezóně však příležitosti nedostával a tak populární „Emil“ přestoupil do Drnovic. Po roce se stěhoval do Mladé Boleslavi, kde pomohl týmu k druhému místa a zahrál si tak evropské poháry a pomohl dvěma brankami vyřadit Olympique Marseille. Posledním profesionálním klubem, kde nastupoval byla Čáslav, ve které třikrát po sobě nastřílel za sezónu více než dvacet branek. Před čtyřmi roky ukončil aktivní kariéru útočník s klidem v zakončení, kterého se obával i Petr Čech. Loni ještě stihl odehrát poslední sezónu v III. třídě za SK Dřenice, kde v 22 zápasech vsítil 25 branek.
Jiří Homola
S fotbalem začínal v Přerově nad Labem, v rámci žáků byl také rok ve Slavii. V roce 1999 se z divizních Čelákovic dostává do Jablonce, kde strávil pět let. Po příchodu na Letnou začal pořádně nastupovat až pod trenérem Strakou, kdy pod jeho vedením v šesti utkáních stihl vstřelit branku Jablonci a dostat červenou kartu v utkání v Brně. V následující sezóně tvrdil muziku ze zadních řad společně se Sivokem a Kováčem a dvěma brankami rozhodl derby v roce 2004. V létě 2005 byl přeřazen do béčka, proto využil možnosti odejít do tureckého Malatyasporu. Po roce se vrátil zpět do Sparty, kde vydržel jen půlrok a odešel do Jablonce. Zde se stal členem základní sestavy a zahrál si i kvalifikaci do Poháru UEFA. Po konci smlouvy odešel na rok do Senice, která tehdy poprvé postoupila do nejvyšší soutěže a obsadila celkové šesté místo. Následoval návrat do Čech a to do druholigové Karviné, kde však nastouil jen do devíti zápasů, neboť vyslyšel nabídku Dinama Tbillisi. Za celek z Gruzie nastoupil celkem do pětatřiceti uktání, včetně kvalifikace o Evropskou ligu. Po konci angažmá v Gruzii se ještě vrátil do Karviné, kde dohrál jaro ve druhé lize. Kmenovým hráčem však zůstal v Jablonci, který ho i nadále uvolňoval na hostování (Jirny, Dobrovice, Černolice). Právě v dresu Černolic (I. A třída) dostal trest na sedm zápasů za vulgarity směrem k sudímu. Aktuálně nastupuje za SK Union Čelákovice (1. A třída), který mimochodem trénuje Michal Petrouš a v týmu nastupuje také se svým bratrem Petrem Homolou.
Jan Šimák
Když jsem dělal rozhovor s Jardou Blažkem zmínil, že největším fotbalovým géniem byl pro něj vždy právě Jan Šimák. Talentovaný záložník začínal s fotbalem na jihu Čech, odkud se dostal do Blšan. Zde si za čtyři sezony připsal 99 startů a 16 vstřelených branek. Udivoval nevídanou technikou a skvělou hrou jeden na jednoho, ale také skandály. Na začátku svého působení v Blšanech si ho dokonce na tři měsíce nastěhoval k sobě trenér Beránek, aby měl mladého talentovaného borce pod kontrolou. To pomohlo a člen stříbrné jednadvacítky z ME 2000 se stěhoval do 2. německé Bundesligy. Hannoveru 96 pomohl postoupit do Bundesligy a už za cca 150 miliónů se stěhoval do Leverkusenu. Finalistovi předchozího finále Ligy mistrů se ale hrubě nedařilo, odešel Ballack a Zé Roberto a tým hrál o sestup. Leverkusen bral Šimáka právě jako náhradu za Ballacka. Šimák odehrál jednu sezónu, v Lize mistrů si zahrál proti Manchester United, Barceloně, Newcastlu vstřelil branku, ale nepohodl se se spoluhráči ani s trenérem a šel na hostování zpátky do Hannoveru. Rok na to mu Leverkusen vypověděl smlouvu a Honza si dal od fotbalu rok pokoj, nebavil ho. V červenci 2004 kontaktoval šikovnou desítku, případně levého záložníka agent Zíka s tím, jestli by nechtěl zkusit Spartu. Pod trenérem Strakou hned naskočil do základní sestavy a společně s Karlem Poborským budila záloha Sparty respekt. Jeho renomé bylo opět pošramoceno, když se v roce 2005 nehlásil na začátku přípravy. Sparta mu podala pomocnou ruku, zajistila protialkoholní léčení na tři měsíce a prodloužila smlouvu. V roce 2007 se nepohodl s trenérem Bílkem a byl přeřazen do B týmu. Po sezóně odešel opět do 2. Bundesligy (Jena) odkud se dostal do VFB Stuttgart a opět tak okusil nejvyšší německou soutěž. Přes Mohuč se potom opět vrátil na hostování do Jeny (3. liga) a ve 34 letech se vrátil zpět do Čech. Tři roky hrál v druholigovém Táborsku, hostoval ve Střížkově a v Budějovicích. Přes rakouskou regionální soutěž se nyní ukotvil v TJ Sokol Lom, kterému pomohl postoupit do krajského přeboru. Hraje tak stejnou soutěž jako David Lafata za Olešník.
