Hložek doprostřed? | Adam Hložek vs České Budějovice

Adam Hložek se v posledních zápasech konečně přesunul z pozice pravého záložníka doleva a nyní to vypadá, že ani pozice vysněná redakcí Sparťanských novin, tedy uprostřed hřiště, není úplně nereálná. Nedávno odehrál na hrotu dvě utkání za reprezentační výběr do 21 let. V zápase se San Marinem se dvakrát střelecky prosadil a v těžkém zápase na chorvatské půdě se vepředu rval a dopomohl k vítězné brance. V zápase s Českými Budějovicemi odehrál 60 minut na levém křídle, 20 minut jako podhrot a utkání dokončil na křídle pravém. Jak si vedl?

Levé křídlo (1. – cca 60. minuta)

Zápas začal na levém křídle a byl velice aktivní. Několikrát se jej pokoušeli najít dlouhým pasem jak Mandjeck, tak Trávník. V této situaci na něj letí přihrávka z hloubi pole, kterou si zpracovává.  V okamžiku, kdy se do zpracování pouští, je uprostřed hřiště uvolněn velký prostor, do něhož by si to mohl namířit a vystřelit na bránu.

On se však rozhodně oslovit efektní patičkou nabíhajícího Frýdka. Ten se však k centru nedostane. V úvahu přicházela i dvě jiná řešení – mohl se pokusit pokračovat sám do vápna, nebo najít Kangu, který by si mohl míč navést na střelu a svým projektilem ohrozit brankáře Drobného.

Opět akce, při které se dostane z levého křídla doprostřed. V první chvíli si nabíhá Trávník a žádá si přihrávku, ale Hložek se rozhodne jít sám. Trávník s sebou zároveň odtáhl hráče, který by jinak mohl Hložkově průniku zamezit.

České Budějovice ale velice dobře bránily, nedovolily Hložkovi, aby se do vápna dostal a on se tak nyní nachází daleko od branky a rozhodne se vystřelit. Jeho střela je však nepřesná. Nabízelo se případně i využít Kozáka na vápně, nebo zkusit přihrát Kangovi. Bránící hráč však svým postavením udělal obě možnosti velmi obtížně proveditelné, protože hrozilo, že přihrávku vystihne.

V zápase vystřelil třikrát, zde jeho druhý pokus. Opět velice podobná situace, ale již ve druhém poločase. Nachází se s míčem na levém křídle a namíří si to do vápna.

Jeho střela však končí vysoko nad brankou. Můžeme vidět osamoceného Kangu, který by taktéž mohl být adresátem přihrávky, jenže je i pochopitelné, že se Hložek pokusil o střelu a chtěl tak celou skvělou akci sám zakončit. Chybělo jenom lepší zakončení a byl z toho nádherný gól.

Podhrot (cca 60. – 80. minuta)

Když přišel do hry Plavšić, a chvíli na to i Tetteh, přesunul se Hložek pod Kozáka.

Díky tomu, že se nachází uprostřed hřiště, si může chodit pro míč a rozdávat ho do stran, čímž hru přenese, či zrychlí. Zároveň může dojít k tomu, jako je vidět na této ukázce, že tím odtáhne soupeřovy hráče a vytvoří tak možnost pro rychlý útok do otevřenější obrany. Přesně tento pohyb je důvod, proč oroduji za to, aby se posunul na hrot a hrál jako falešná devítka.

Další z výhod jeho centrálnějšího postavení je, že se rázem otevírá možnost využití jeho náběhů za obranu a tahu na branku. Když hraje zleva, musí si míč navádět doprostřed a nelze to provést tak rychle a přímočaře jako v tomto případě. Právě tato šance se naskytla na obrázku výše, kdy si Hložek zabíhá za obránce a Kanga se ho snaží najít. Přihrávka však není přesná, obránce ji zastavuje a Hložek nemá možnost jít sám na bránu. Už jenom samotná skutečnost, že se takto otevírá možnost hrát například na brejky, či prostě hru zjednodušit a nakopnout míč za obranu, je velkým plusem, který s Kozákem na hrotu provádět nelze.

K jeho třetí střele došlo po další výborné individuální akci. Uprostřed hřiště převzal míč od Kangy a namířil si to na soupeřovu polovinu.

Narazil si míč s Plavšićem na levém křídle a uháněl z levého křídla do volného prostoru. Kozák s Tettehem na sebe navázali dva hráče, kteří tak nemohli Hložka napadat.

Nakonec se dostal do skvělé pozice, vystřelil, ale jeho pokus skončil na pravé tyči.

Hložek není jenom výborným zakončovatelem, ale dokáže také vyslat finální přihrávku. Na této ukázce vidí nabíhajícího Kozáka, přihrává mu, jenže jeho pas je nakonec zblokován.

Na posledních 10 minut se přesunul na pravé křídlo, protože Sparta chtěla hru zjednodušit, a na hrotu se pohybovali Tetteh s Kozákem.

Pohyb ve vápně

Zvyklý hrát celý život na hrotu, vypěstoval si velice dobrý pohyb v pokutovém území a předvídavost. Do vápna si v zápase s Českými Budějovicemi nabíhal i z pozice levého křídla. Zde se nacházel mezi čtyřmi obránci a v momentě, kdy k centru dochází, se rozbíhá na přední tyč.

K míči se skoro dostal, ale obránce soupeře se dostal výše a míč odhlavičkoval.

Ve druhém poločase si opět nabíhal na přední tyč, avšak Frýdek se rozhodl přihrát na penaltu, kde se nacházel Sáček.

Závěr:

V článku jsem se pokusil ukázat, že Hložek je vlevo, díky svému driblinku, velice nebezpečným hráčem. Hlavně proto, že si odsud může míč navést doprostřed a následně vyslat střelu, nebo přihrát hráči do tandemu. V utkání se pokusil o pět driblinků a všechny byly úspěšné. Přesto si stojím za tím, že kdyby se pohyboval více uprostřed, ideálně na hrotu, dostával by se více do zakončení, připravoval by více šancí a byl by produktivnější (čímž neříkám, že teď je produktivní málo, nebo že hraje špatně!). Jak ukázal například v zápase se San Marinem – ke vstřelení branky mu stačí málo, ve vápně se výborně orientuje a navíc umí zakončit pravačkou, levačkou i hlavou. Jeho pohyb, kdy se stahuje do hloubi pole pro míč, jak je vidět v článku, by Spartě pomohl přečíslit soupeře uprostřed hřiště, jemu umožnil rozběhnout se směrem k soupeřově bráně a následně si najít ve vápně potenciální centr z křídla. Sparta by díky přítomnosti Hložka na hrotu mohla tím  „volným“ hráčem vyztužit střed pole. Hložek by tak působil jako falešná devítka a hrál by jako hrot i desítka zároveň, parametry pro to má výborné. Jeho rychlost by se dala využít při přihrávkách za obranu a pohyb, v kombinaci s pracovitostí, zase při napadání soupeřovy rozehrávky. Koneckonců i on sám v nedávném rozhovoru pro deník Sport přiznal, že nejméně mu vyhovuje hrát na pravém křídle a nejlépe se cítí na hrotu.