Letenský klub opět dospěl do fáze hledání trenéra. Návrat Zdeňka Ščasného na lavičku Sparty, který měl být původně pouze dočasným řešením a ze kterého se v zimě stala snaha o stabilizaci situace, se nevydařil. Nejslavnější český klub v poslední dekádě střídal trenéry podobně jako čistotný člověk ponožky. Jaké faktory by mělo sportovní vedení při výběru trenéra také zohlednit, aby se trefilo do černého a nový kouč dokázal být se Spartou úspěšný pokud možno dlouhodobě?
Konečně koncepce?
Určitá vize klubu, často schovávaná pod slovem koncepce, by nyní měla být tím prvním, co ve Spartě sportovní ředitel Tomáš Rosický se svými nadřízenými uvedou v praxi. Nejde sepsat seznam potenciálních trenérů, které se klub bude snažit oslovit, bez toho, aniž by si nejdříve ujasnil, co od svého trenéra očekává. A to ať z hlediska předváděné hry nebo třeba typologické i věkové skladby kádru. Oficiálně Sparta a Tomáš Rosický při nástupu do funkce sportovního ředitele svou vizi detailně nezveřejnili. Ale věřme, že v kancelářích na Letné své jasné představy mají.
A jaké konkrétní faktory je tedy třeba brát v potaz?
Herní styl
Nemůžete přivést trenéra, který dlouhodobě vyznává diametrálně odlišný styl fotbalu, než který chcete se svým klubem předvádět. To ale obecně neznamená, že pokud trenér v současném klubu předvádí například styl založený hlavně na protiútocích, nedokáže v jiném klubu ordinovat styl založený na držení míče. Každy trenér, a v menších klubech obzlášť, by se měl snažit ušít herní styl na míru hráčskému kádru. A i když by rád hrál dominantnější fotbal, typologie hráčů mu to třeba nedovolí. A typologie hráčů přiváděných do klubu se často odvíjí od jeho finančních možností. Takže přes platnost první věty tohoto odstavce nelze automaticky vyřadit ze seznamu trenéra, který třeba poslední rok hraje se svým klubem styl odlišný tomu, který by chtěla předvádět Sparta. Musíte se vždy ptát, proč…
Vše je to o podrobném shromáždění informací o vytipovaných trenérech. S tím silně souvisí další bod.
Výsledky nebo výkony?
Trenéři jsou často hodnoceni hlavně podle výsledků, kterých s týmy dosahují. Ostatně to bylo vidět i u samotné Sparty, kdy v důsledku vítězné série ze začátku jara, bylo hodnocení předváděné hry často nadhodnocováno.
Podle mě je důležitější a pro úspěch týmu zásadnější, zda je vidět, že trenér dokáže týmu vštěpit své myšlenky a představy o obrazu hry. Ano, někdy a zpravidla krátkodobě, můžou zlepšené výkony přijít s výsledky a ubojovanými zápasy. Ale dlouhodobě dobré výsledky přijdou podle mě hlavně díky dobrým výkonům.
Pokud se chce tým dostat na vrchol, ale hlavně se na něm udržet, měl by volit cestu déletrvajících změn a postupného zlepšování.
Jasně viditelný rukopis trenéra, schopnost reagovat na vývoj zápasu i schopnost připravit ten správný taktický plán pro odlišné soupeře. To je to, oč při snaze o dlouhodobý úspěch běží. A Sparta je přesně v této situaci. Bez titulu je dlouhé roky a mávnutím kouzelného proutku, ubojovanými zápasy bez vypilovaného stylu hry, ho zpátky nezíská. A vypilovaný styl hry by měl nakonec přinést i ty výsledky.
Radši jít cestou postupných cílů, které vás nakonec dovedou i k tomu nejvyššímu.
Mládí vpřed
Tímto mládím není ani tak myšlený věk trenéra. Ten je ostatně relativní. Šedesátiletý trenér může vyznávat moderní trendy stejně tak jako čtyřicetiletý trenér starou školu. Sparta by rozhodně měla přivést progresivního ambiciózního trenéra. Ale mládím vpřed je tady myšlená cesta, na kterou v zimě nastoupil Tomáš Rosický ohledně skladby kádru. Ze Strahovské akademie vlétl jako kometa do týmu i do ligy šestnáctiletý Adam Hložek a šanci by měli dostávat i další. Zapracování Dominika Plechatého se po slibném začátku zaseklo, ale rozhodně není radno ho odepisovat.
A i tohle, ona na začátku zmíněná věková skladba kádru, by měl být důležitý faktor při výběru trenéra. Je schopný správně pracovat s mladými hráči? Dokáže poznat potenciál mladíků z akademie a zapracovávat je do týmu? Nebo upřednostňuje zkušenost a starší hráče? Obecně na věku samozřejmě nezáleží, ale ve fungujícím týmu je potřeba určitý mix.
Přestupní stanice?
Zmiňoval to Tomáš Rosický v zimě. Je to pro klub typu Sparty i logické. Na Letnou by hráči neměli chodit s pocitem, že dosáhli vysněné mety. Na Letnou by měli chodit hráči, kteří se chtějí ještě posouvat a pro které by měl být sen a cíl přestoupit do ještě lepšího klubu i soutěže. Do zahraničí. Sparta tak z podstaty věci má určitým způsobem fungovat jako přestupní stanice. Ale rozhodně to neznamená, že hráči se nemají po dobu svého působení v klubu se Spartou, její historií a duchem ztotožnit. Ale to už je o charakteru hráčů a skautingu posil.
Souvisí s tím i faktor ukazující, zda se pod trenérem jsou hráči schopní zlepšovat a dosahovat svého potenciálu. Dařilo se tohle v poslední době Spartě? Moc to nevypadá. Jedním z ukazatelů může být přestupní kolonka odchodů ze Sparty. V ní vyčnívá zimní odchod Nica Stancia. Ale šel za lepším? Odcházel, protože se ve Spartě zlepšil a projevil o něj zájem klub, který mu dokázal nabídnout sportovně víc? Ne. Obecně v poslední době odcházeli ze Sparty spíše hráči, kterých se chtěl klub sám zbavit. Časy prodeje Pavla Kadeřábka do Bundesligy jsou, prozatím, pryč. A i tohle je potřeba zohlednit při výběru toho pravého trenéra pro Spartu. Jeho schopnost dostávat z hráčů maximum, posouvat jejich výkonnost, využívat je na správných pozicích a v neposlední řadě s nimi i správně psychologicky pracovat.
Psychická odolnost
Jak odolnost, pohoda a atmosféra v týmu, tak ale i psychická odolnost trenéra a schopnost zachovat si tvář v době, kdy se třeba tolik nedaří. I o to běží. Trenér, který bude veřejně hodnotit své hráče a natírat je v po zápasových rozhovorech, si asi tým na svou stranou úplně lehce nezíská. Na druhou stranu trenér, který bude až moc hodný, možná v kritických chvílích nedokáže z týmu dostat maximum a tlačit na plné nasazení hráčů.
Je prostě potřeba namíchat ten správný mix výše zmíněných faktorů a podle toho sestavit zúžený seznam kandidátů, ze kterých nový trenér vzejde. Onen seznam už na Spartě podle dostupných informací mají. Tak věřme, že nebyl sestavovaný pouze na základě možné dostupnosti a získatelnosti trenérů, ale tak, aby do koncepce Sparty zapadal.
O jakých jménech se mluví? A jak je subjektivně hodnotí autor článku Martin Tomáš? Už v dalším článku!