Sparta vstoupila do nové éry pod trenérem Václavem Jílkem velice rozpačitým výkonem a po 9 letech prohrála úvodní zápas v sezóně. Vědělo se, že začátky budou těžké, ale všichni počítali s jasným vítězstvím. Sparta obdržela 2 laciné góly po vlastních chybách a navíc zahodila minimálně tři velké šance, k tomu Sáček nastřelil tyč. Zahozené šance ve výsledku znamenaly prohru v prvním domácím zápase.
První branka
Kanga je na míči, Sáček je obsazen, Trávník v zákrytu za hráčem, Kozák zády k bráně. Přihrávka na Štetinu by byla riskantní, ten mu navíc ukazuje, že má nahrát zpět Nitovi. Kanga se však chystá rozehrát dlouhý míč na DMK nebo Zahustela, kteří jsou v náběhu, jenže na poslední chvíli si to rozmyslí a je o míč obrán.
Slovácko jde do brejku, Zahustel ztrácí na Kalabišku. Kanga prohrává souboj a nedokáže hráče zastavit.
Zahustel je od Kalabišky vzdálen několik metrů, Štetina vystoupil proti hráči s míčem a ve středu obrany po něm vznikla mezera, do které míří míč na nabíhajícího křídelníka Slovácka.
Ten si se zakončením poradil mazácky.
Největší vinu na gólu nese Kanga, to není potřeba nijak vysvětlovat. Zaráží mě ale, že hraje Sparta na takové riziko, když ví, že rychlé návraty nepatří mezi silné Zahustelovy stránky. Není to poprvé, a troufil bych se říci, ani naposled, co jsme byli svědky nečeho podobného.
Druhá branka
Opět velká chyba při rozehrávce, když se nechal Sáček odzbrojit a Slovácko šlo do protiútoku.
Kanga šel proti hráči s míčem a nabíhajícího Daníčka si nevšímal.
Právě on však dostal míč a navýšil vedení hostů.
Slovácko předvedlo skvělou efektivitu.
V samém závěru zápasu mohlo Slovácko přidat ještě 3. branku, opět po ledabylé rozehrávce, opět od Kangy.
Teď ke 2 šancím Sparty…
Za největší šance se dají považovat asi 4 – 2x Kozák, Tettehův brejk a následná špatná přihrávka a Sáčkova tyč. Já zde rozeberu první dvě zmíněné.
Na začátku obou akcí byl Kanga. Všiml si rozeběhnutého Hanouska a výborně ho našel. Skvělou práci zde odvedl Hložek, který svým pohybem odvedl pravého obránce Slovácka, který by byl za normálních okolností více u kraje hřiště.
Hanousek měl tak na centr hodně prostoru a dal si záležet.
Centr se mu povedl, našel Kozáka, který však hlavičkoval těsně vedle.
U druhé šance si všiml Kanga Kozáka, který si zabíhal za obranu.
Výborným pasem ho našel, Kozák si však nezpracoval míč úplně ideálně a musel se vracet.
Následně vystřelil levačkou, ale branku nedal. Celou situaci zkoumal VAR, aby ověřil, jestli se nejednalo o penaltovou situaci, ale došel k závěru, že nikoli.
Sparta si i přes špatný výkon dokázala šance vypracovat a zápas mohla vyhrát.
Napadání Slovácka a sparťanská rozehrávka
Slovácko se snažilo nutit Spartu ke dlouhým nákopum, vědouce, že tohle není oblast, ve které vyniká. Nemuselo nutně napadat vysoko, stačilo pokrýt nejbližší hráče a vyvíjet tlak na hráče s míčem.
Štetina neměl komu přihrát, tak zvolil Nitu, jenž míč směřoval na Kayu.
Kaya volí nejjednodušší cestu, což je nákop. Oranžově jsem znázornil další možnost. Teoreticky by mohl dávat míč do křídla rovnou Sáček, ale byl by ihned pod tlakem, takže jsem zvolil tu nejméně riskantní. Přihrávka na Trávníka by byla riskantní, protože by ji dva hráči mohli vystihnout.
Situace opět končí ztrátou. I kvůli takovému zbavování se míče se Sparta moc nemohla dostat do hry.
Opět v hlavní roli Kaya. Jediná možnost je vrátit míč brankáři, nebo přenést hru na Hanouska.
Kaya čeká do poslední chvíle a nemá moc na výběr, opět oranžově zvýrazněná možnost, ale znovu riskantní.
Kaya míč nakopává…
…a daruje soupeři.
Mezery mezi řadami a statický útok
Problém, který přetrvává již déle. Často opuštěný střed hřiště a hráči vysunutí vysoko, takže šance, že se k nim dostane míč, je malá.
Kangovi nezbývá nic jiného, než míč přenést, jenže při takových přihrávkách má vždy výhodu bránící hráč. Útočící hráči jsou buď obsazeni, nebo přihrávka na ně může být snadno zblokovaná.
Opět ten samý problém. Obsazení hráči vepředu a vyklizený střed, není v podstatě možné přihrát na pár metrů a kombinovat. Jediný volný hráč je Hanousek na levém křídle, kterého si ale v případě přenesení hry můžou hráči Slovácka snadno přebrat.
Velké mezery mezi řadami nejsou problém jenom při útočení, ale též při obranné fázi. Stopeři, konkrétně Štetina, jsou od hráče Slovácka daleko.
Ten si může míč v klidu zpracovat a jít dopředu.
Štetina navíc v souboji odpadne a Slovácko míří do brejku.
V ideálním případě by stopeři nečekali na půlce, ale byli by vysunutí co nejvýše, aby byla mezera co nejmenší a oni tak mohli co nejrychleji míč získat a protiútok zastavit.
Na závěr pár zajímavostí
Sparta roztahuje míč do strany, kde má dost prostoru Zahustel, do vápna nabíhá Kozák, který míří na přední tyč, a na zadní tyči DMK a Hložek. Ideální situace pro rychlý centr. Sparta je zde navíc 3v3.
Jenže akce je zabrzděna, Zahustel vrací míč zpátky, ve vápně je již v přesile Slovácko a šance na úspěch rapidně poklesne. Být na pravém kraji obrany někdo atletičtější a technicky zdatnější, míč si dá do pohybu, dostane se před obránce a ostrým centrem vybídne hráče ke skórování.
Brejky Sparty za stavu 0:2 v 74. minutě. Nabíhají 2, slovy dva, hráči. Na straně Slovácka jich je 7.
Celá akce navíc končí odzbrojením Tetteha u rohového praporku a nic z ní není.
Závěr: Hra nevypadala dobře, moc se nelišila v tom, co Sparta předváděla v minulých měsících, zároveň ale mohl zápas skončit, i přes špatný výkon, výhrou Sparty. Na kdyby se nehraje, samozřejmě, zároveň ale podle mě není důvod k nějaké radikální změně postoje k trenéru Jílkovi. Domácí prohra se Slováckem je neomluvitelná, ostudná, ale nemohlo se čekat, že tým a hra začne fungovat po pár týdnech. Ani Řím nebyl postaven za jediný den.