Populárního „Ludánka“ alias Ludovica Sylvestre nebylo tak jednoduché zastihnout a zprostředkování rozhovoru trvalo skoro měsíc. Ale nakonec se podařilo a bylo to moc příjemné. Překvapil mě naprosto plynulou angličtinou s mírným, ale opravdu mírným francouzským přízvukem. Velký sympaťák, který byl moc potěšen, že si ho fanoušci v Čechách ještě pamatují.
Největší úspěchy:
1x Mistr české ligy a 1x mistr španělské ligy
Statistika:
V české nejvyšší soutěži 85 odehraných zápasů a 12 vstřelených branek (Sparta, Plzeň a Mladá Boleslav)
Za Blackpool 74 zápasů a 9 branek
Za Rizespor 104 zápasů a 6 branek
Za Rudou Hvězdu Paříž 48 zápasů a dvě branky (zde také momentálně pracuje)
Jaké byly Vaše začátky, kde jste začínal s fotbalem?
Fotbal jsem začal hrát někdy v šesti letech v akademii Clairefontaine. To je malé město nedaleko Paříže.
Kam vedly Vaše kroky dále?
Když jsem byl větší, hrál jsem v Guingampu (čti: gangó) a potom ve Štrasburku. To už mi bylo ale víc, myslím kolem šestnácti let. Potom už v Barceloně.
Ve Štrasburku jste se asi potkal s Ivanem Haškem, že?
Ano. Tedy…na tréninku jsem ho viděl asi dvakrát, protože jsem ještě trénoval jen s dorostem a on byl u prvního týmu. Ale bavili jsme se dost.A potom mi doporučoval Prahu, že je to krásné město a Sparta dobrý klub.
Ještě k té Barceloně, jak se taková věc vůbec stane, že jste najednou v Barceloně?
Můj tehdejší agent v Barceloně někoho znal a také jeden z trenérů z dorostu Štrasburku tam potom přešel. Takže mě znal a zeptal se, jestli bych neměl zájem jít na testy. Já samozřejmě souhlasil a uspěl jsem. Byla to úžasná zkušenost, i když jsem nastoupil jen do dvou zápasů.
Jak na své působení v Barceloně vzpomínáte?
Ze začátku to bylo hodně náročné. Opustil jsem svou rodinu, své kamarády ve Francii a šel do Španělska. Můj sen však byl stát se profesionálním hráčem, takže nabídka se nedala odmítnout. Úžasná zkušenost, asi nejlepší v mé kariéře.
Potom už přesun do Sparty. Četl jsem, že vás doporučil Ivan Hašek. Znal jste Spartu?Ano, samozřejmě. Sparta je velký klub, hraje pravidelně v Evropě a je známá i ve Francii. Mně Ivan Hašek říkal jen hezké věci a radil mi, ať tam přestoupím. Dal jsem na něj a nelituji.
Byly tehdy nějaké jiné možnosti?
Ano byly, ale Sparta mě hodně chtěla, takže to nebylo dlouhé přemýšlení.
Jaké byly tvoje první pocity po příletu do Prahy?
Praha je nádherné město. Také lidé se ke mně chovali moc dobře. Problém byl jenom jazyk. Snažil jsem se, ale je hodně náročný.
Umíš říct něco česky ještě teď?
Jen pár slov. Třeba „dobrý den“. (smích)
A jaké byly tvoje pocity po příchodu do Sparty? Francouzská liga dorostu, Barcelona a pak Sparta.
Takhle jsem to nikdy nebral. Kluby jsou tak nějak stejné, ale samozřejmě Barcelona je ještě o level výš. Ale Sparta byla a je velký klub v České Republice, že ten tlak je velký a musíte vyhrát každý víkend. Takže jsem dopředu věděl, že to je velký klub a velká očekávání, což se potvrdilo.
Pamatujete si první zápas za Spartu?
Myslím, že to byla remíza na domácím stadionu, ale už si nepamatuju s kým jsme hráli (1.kolo s Kladnem 0:0, pozn. redakce).
Jako proběhlo začlenění do týmu? Mluvil jste už tehdy anglicky? A ostatní hráči?
Myslím, že úplně v pořádku. Anglicky jsem mluvil a někteří hráči také. Hodně mi ale pomohl Václav Drobný, který předtím hrál ve Štrasburku a mluvil francouzsky. Pomohl mi s bytem a takovým tím denním životem. Také v kabině, když jsem něčemu nerozuměl mi tlumočil.
V Evropské lize jste první zápas odehrál proti Skotskému Hearts. Pamatujete si ten dvojzápas?
Ano, první zápas jsme ve Skotsku vyhráli 2:0 a myslím, že jeden gól dával Dan Kolář. Já hrál trošku nezvykle levého záložníka, ale vím, že jsme postoupili. Byl to dobrý začátek.
Jak si vnímal Českou ligu? Hodně zahraničních hráčů má problém se adaptovat.
Je to určitě jiná soutěž, než jsem byl zvyklý. Především po roce ve Španělsku, kde se hraje takový rozvážný a víc technický fotbal, tohle byla velká změna. Není to lehké, česká liga je víc agresivní, víc soubojů a také musíte víc běhat. Já jsem ale za to byl rád, protože jsem se musel naučit zase něco jiného a pomohlo mi to i v další kariéře.
Nějaký zápas který si pamatujete a rád na něj vzpomínáte?
Určitě derby. Hodně kvalitní zápas, plný stadion, skvělí hráči. Když jste fotbalista, tak přesně pro tyhle zápasy fotbal hrajete. Skvělý zážitek.
V sezóně 2006-07 jste vyhráli ligu. Jaký na vás udělal dojem Michal Bílek?
Určitě kvalitní trenér, fajn člověk. A nedělal to špatně, když jsme vyhráli ligu (smích). Byl to i výborný hráč, hrál ve Španělsku. Také dělal asistenta Ivanovi Haškovi, takže jsem o něm slyšel i předtím, než jsem přišel do Sparty. Rád na něj vzpomínám.
Jaké byly oslavy titulu?
Velké, ale tak to má být. Pro mě to byla vůbec první trofej. Nebo teda vlastně už druhá, vyhrál jsem ligu také s Barcelonou, ale tam jsem nehrál moc, takže to nepočítám. Tohle to byla první trofej, co jsem se stal profesionálním fotbalistou, takže velký úspěch a i ve Francii se o tom psalo.
Potom jste šel na hostování do Plzně. Jaké to bylo tam?
Bylo to fajn. Nebyla to ta Plzeň, kterou známe teď a hraje Ligu mistrů. Ale byl jsem za hostování rád, protože ve Spartě jsem moc nehrál a tady jsem hrál skoro všechny zápasy. Trenér mě hodně chtěl, takže jsem byl rád za tuhle příležitost.
Ještě dotaz ke Spartě, pamatujete si nějaké hráče? Jste třeba s někým v kontaktu?
Určitě pamatuji. Tomáš Sivok, Kadlec (myslím, že se vrátil zpátky),Kolář, Limberský (ti jsou teď snad v Plzni), Petržela, Jan Rezek. V kontaktu už bohužel s nikým nejsem, jen s Mendym, se kterým jsem hrál v Boleslavi. To je můj dobrý kamarád.
Potom jste odešel do Boleslavi..
Ano, právě Alex (Mendy) mi navrhoval, ať jdu za ním. Bylo to dobré rozhodnutí, chtěl jsem být v jednom týmu s mým kamarádem a Boleslav mě hodně chtěla.
Na Mladou Boleslav vzpomínáte jak?
Velmi pozitivně. Je to spíš takový rodinný klub, ale mají velké ambice být velkým týmem. Na adaptování bylo skvělé, že tam byl Alex, který mi pomohl.
Potom už Premier League. Věděl jste, že vás Blackpool sleduje?
Ano, věděl. Chtěli mě už v zimě, ale kluby se nedohodly. Takže jsem do Blackpoolu přestoupil až v létě.
Není to tak časté, aby hráči z naší ligy odešli přímo do Premier League, ale hned dvěma se to povedlo z Boleslavi (první byl Marek Matějovský) Předpokládám velký skok, ale jak se vám v Blackpoolu líbilo?
Velký skok určitě, ale bylo to fantastické. Další velký krok v mé kariéře, nová zkušenost. Velké zápasy na velkých stadionech proti velkým hráčům tě posunou jako hráče. Moje hra se musela trochu změnit, ale adaptoval jsem se.
Je nějaký zápas, na který vzpomínáte vůbec nejraději?
Určitě na náš vůbec první zápas v Premier League venku proti Wiganu. Nikdo nečekal, že můžeme uspět, ale porazili jsme je 4:0. Nehrál jsem od začátku, ale byl to skvělý zápas.
A co byl pro vás v PL největší zážitek?
Zápas proti Liverpoolu, který jsme vyhráli 2:1. Oni měli skvělou soupisku, výborné hráče. Nečekané vítězství, ale o to bylo cennější. Liverpool jsme pak stejným výsledkem porazili i doma.
Potom bohužel sestup do Championship. Jak byste charakterizoval rozdíl mezi Premier League a Championship?
Obě soutěže jsou hodně náročné, ale Premier League je samozřejmě kvalitnější. Hrají tam vyspělejší hráči, víc techničtí a je to víc o taktice. Championship je hodně o soubojích, fotbal je tam přímočařejší. Hodně náročný na fyzičku.
Po konci v Blackpoolu přesun do Turecka. Nechtěl jste zůstat v Anglii?
Přišla nabídka z Turecka, která byla dobrá a chtěl jsem vyzkoušet zase něco jiného. Navíc hrát víc v teple, užít si moře, kde se můžete vykoupat. Poznat nové lidi, vyzkoušet novou kuchyni. To všechno mě lákalo. I v Rizesporu jsem byl moc spokojen.
Jaká byla adaptace z deštivé Anglie do teplého Turecka?
Určitě lepší než obráceně (smích). Vždy je lepší hrát spíš v teple než v dešti nebo sněhu. Adaptoval jsem se rychle a hned začal nastupovat, to mi pomohlo.
Turečtí fanoušci jsou docela fanatičtí, jaká byla vaše zkušenost? Případně byla i nějaká negativní?
Negativní ne, to jsem nezažil. Oni milují svůj klub a jsou hodně excentričtí, takže občas už to je za hranou. Ale já nic negativního nezažil. Když jsou velké zápasy s Galatasaray, Besiktasem a Fenerbachce, fanoušci jsou opravdu extrémně hlasití a berou to vážně. Ale já to respektuji, do jisté míry se mi to líbí.
Lze porovnat turecká a česká liga? Nebo alespoň ty roky, které jste strávil tam a tady?Hmmm, jak to porovnat (zamyslí se). Myslím, že turecká liga je víc technická. Je tam víc šikovných hráčů.
Stejná otázka jako na Premier League; pamatujete si nějaký důležitý zápas, moment nebo hráče?
Wesley Sneider. Velký hráč, skvělý technik. To byl zážitek. A pak ty zápasy s velkou trojkou, co jsem popsal výše. To je zkrátka něco úplně jiného.
Po Turecku už jste se vrátil do Francie. Vybral jste si méně známý klub z Paříže, Red Star.
Ano, dostal jsem nabídku a Red Star je velmi tradiční klub. Jeden z nejstarších ve Francii (po Le Havre druhý nejstarší, pozn. red.).
Když jste přišel, Red Star byl ve druhé lize, že?
Ano. A bohužel přišel ještě sestup do třetí ligy. Potom jsem ukončil kariéru.
Jaká je vlastně vaše nová pozice?
Po skončení kariéry jsem tu dostal nabídku, která pro mě byla zajímavá. Mám ten klub moc rád. Je to klub s hodně velkými ambicemi a pro mě dobrá zkušenost. Jsou tu zajímaví hráči. Red Star chce být opět velkým klubem a já chci být součástí toho budování.
Jaké jsou tedy nyní ambice?
Určitě postup do Ligue 1. Bude to těžké, nebude to za rok nebo za dva, ale určitě chceme do Ligue 1. Všichni tu tvrdě pracují a snaží se klubu pomoct, tak snad se nám to brzy podaří.
Sledujete stále českou ligu?
Sleduji kluby, za které jsem hrál. Spartu, Boleslav a Plzeň. Nestíhám sledovat zápasy, ale alespoň mrknu na výsledky. Teď vidím, že Plzeň je velmi silná, hrají Ligu mistrů.
Chcete fanouškům Sparty poslat nějakou zprávu? Znáte svou přezdívku?
Ano, Ludánek, to si pamatuji (smích). Moc mě těší, že jste si na mě vzpomněli a že ani fanoušci v Čechách na mě snad nezapomněli. Hrát v Česku mi dalo hodně, vlastně díky tomu jsem se dostal do Blackpoolu, takže na to vzpomínám rád. Když bude na Spartě nějaká exhibice a budu pozván, moc rád přijedu.