Toto je první rozhovor, který si tu máte možnost přečíst, tak mi dovolte nejdříve krátkou předmluvu. Snažíme se přinést rozhovory, které budou autentické, bez naučených frází. Všechny rozhovory jsou reálné a nepřikreslené. Přeji příjemné čtení!
Největší úspěchy:
2x Mistr české ligy a 3x vítěz domácího poháru
3x Mistr chorvatské ligy a 2x vítěz chorvatského poháru
Statistika:
V české nejvyšší soutěži (ke dni 17.8.2018) : 177 odehraných zápasů a 34 vstřelených branek
V chorvatské nejvyšší soutěži: 27 zápasů a 11 branek
V indické superlize: 10 zápasů a 5 branek
Máte na fotbalistu skutečně nevšední a pestrý životopis. Jak se stane z fotbalisty MMA fighter?
To já si netroufám říct o sobě, že jsem MMA zápasník. Po jednom zápase ze mě zápasník není, to je běh na dlouhou trať. Mně se ten sport vždycky líbil a chtěl jsem si vyzkoušet, co to obnáší. Vyzkoušet si tu dřinu. Jsem moc spokojenej, že jsem to zvládnul, a že jsem se připravil na zápas. Fotbal už mě v tý době moc nenaplňoval, tak jsem chtěl zkusit něco jinýho, ale zůstat v tom sportovním zápřahu. Obrovská zkušenost a vzpomínám na to moc rád.
Jaká je vlastně vaše bilance v MMA? Máte jeden zápas, a vyhraný, takže vlastně neporažen?
Přesně tak, jeden zápas a jedno vítězství. Neporažen, já a Mayweather (smích).
Teď se ale zase vrátím k vašim začátkům. Začínal jste v Příbrami, odkud jste se dostal do Liberce a vyhrál zde titul Mistra Ligy. Jak vzpomínáte na působení v Liberci? Jestli se nepletu, i v té době tam působil pan Csaplár, rozhodovalo i tohle, že jste si plácnul v Příbrami i v roce 2018?
Přesně tak, kouč Csaplár si mě vytáhl do Liberce, a až tam jsem si vlastně pořádně vyzkoušel ten dospělej fotbal. V Příbrami jsem hrál spíš jen ke konci utkání, takže tohle byl pro mě obrovskej skok. Vzpomínám na Liberec hrozně rád, ostatně jako na všechny moje štace. Každá mi něco dala, každá mě někam posunula. Liberec určitě doporučuju i mladým hráčům, třeba jako přestupní stanici. Je to stabilní klub s dobrým zázezím, co chce hrát o poháry. Je tam i dobrá finanční situace, chodí fanoušci.
Tehdy se v Liberci sešla spousta zajímavých fotbalistů včetně třeba Štajnera, Nezmara, Kinského, Holeňáka. S kým jste třeba byl na pokoji při výjezdech, a s kým jste si nejvíc rozuměl?
Neměl jsem problém s nikým, ale asi nejvíc jsem si rozuměl s Honzou Polákem. Taky hodně s Tomášem Zápotočným a Alešem Kočím, které znám vlastně od dětství. Vyrůstali jsme spolu, hráli v juniorkách Příbrami, a pak se sešli v Liberci.
Jste s někým v kontaktu i nyní?
Třeba s Honzou Polákem jsem hodně v kontaktu. Byl tu v Příbrami na nějakým dětským turnaji, tak jsme se hodinu bavili o fotbale a tak celkově o životě. A se spoustou dalších. Dělám si trenérskou licenci, takže i tam se potkávám se spoustou kluků z branže. Snažím se být pořád v obraze.
Co říkáte na dráhu Jana Nezmara? Měl už tehdy ambice být sport. ředitelem?
Honza Nezmar je nesmírně inteligentní člověk, na fotbalistu možná až moc. Hrozně hodnej kluk, dobrej společník. Nepamatuju si úplně přesně, že by zrovna o týhle kariéře přemýšlel, ale kdo jinej by tak měl dělat tuhle pozici než právě on. Inteligentní člověk, co o fotbale přemýšlí a taky si tím vším prošel jako hráč. Takže mě to nepřekvapilo.
Díky titulu jste si zahráli také 3.předkolo LM, kde jste prohráli vlastně o jeden gól s AC Milán. Jak vzpomínáte na San Siro? Dokonce jste Italskému AC vstřelil branku. Jen připomenu, že v tehdejším týmu AC byli například: Rivaldo, Inzaghi, Pirlo, Seedorf, Nesta, Maldini, Ševčenko a další a AC tento ročník Ligy Mistrů vyhrál, když porazil ve finále Juventus, za který se do finále nepodíval Pavel Nedvěd kvůli žlutým kartám.
Životní zážitek, obrovská zkušenost. Tohle se člověku podaří jednou za život, zahrát si proti takovým hráčům, které jsem předtím znal jen z TV. Poznal jsem, co to je opravdu velký fotbal.
Po sezóně 04-05 přišel přestup do Sparty Prahy. Jak tehdy přestup probíhal?
Úplně jednoduše. Manažer mi zavolal, že mě chce Sparta. Já kývnul a bylo hotovo. Nikdy jsem neměl ambice, že bych šel do Sparty, v Liberci jsem byl spokojenej. Ale když se ozvali, řekl jsem jednoznačně, že do toho půjdu, že je to velká šance zahrát si v největším klubu v Čechách.
V nadcházející sezóně titul opět cestoval pod Ještěd, zatímco Sparta skončila až pátá. Nelitoval jste přestupu?
No, přesně tak. Nelitoval jsem vůbec. Liberci jsem to přál, měli skvělej tým a já tam měl spoustu kamarádů. Nás šlo tehdy do Sparty hrozně moc, nějaká obměna týmu a nesedlo si to úplně na titul. Ale nelituju, nelituju vlastně ničeho. Je to fotbal. Všechno mě nějak posunulo a pomohlo, a taky jsem poznal spoustu dobrejchklukůna Spartě. Byla výborná parta v kabině.
Sezóna 05-06 byla vůbec taková zvláštní. Sparta skončila až pátá, byl odejit Karel Poborský. Jak třeba na něj, případně na celou situaci ohledně domnělé „sms“ vzpomínáte?
No Karel by neskutečnej bombarďák. Obrovská persona, skvělej člověk. Na nic si nehrál, žádnej mistr světa. Byla čest sedět s ním v jedný kabině a učit se od něj. O té kauze, tam to ví asi jen Karel a pan Křetínský, jak to ve skutečnosti bylo. Já vím jen to, co jsem se dočetl v novinách potom. Bylo to smutný, ale i to je prostě fotbal.
Jak vás mezi sebe vzali kovaní Sparťané jako je Jarda Blažek?
Úplně v pohodě, byla skvělá parta. Jarda Blažek je jeden vůbec z nejlepších golmanů, který jsem viděl v bráně stát. Ohromnej profesionál, pan brankář. Živej, silnej, dynamickej, radost pohledět.
Na podzim jste pak odešel do Dinama Záhřeb. Proč zrovna tam? Měl jste více nabídek?
No zase to bylo stejný jako předtím. Řešil to všechno můj manažer, a když mi řekl o Záhřebu, líbila se mi ta myšlenka. Chorvatskej fotbal jsem sledoval, jezdil tam na dovolenou, a zase bych vyzkoušel něco novýho. Měl jsem tu čest proti nim hrát, se Spartou jsme je vyřadili. Nebylo to daleko od Čech, podobná mentalita lidí jako u nás, podobnej jazyk.
Když byste ji měl porovnat s tou Českou, kde je největší rozdíl?
No určitě míň diváků, horší zázemí, ale lepší fotbalisti.
V první sezóně už jste se v jednom týmu potkával třeba s mladým Mario Mandžukičem, nebo s Dejanem Lovrenem. Byli už tehdy nějak výrazně jiní než ostatní hráči? (Ještě dodám, že v první sezóně jste měl 9z a 6g a v druhé 15z a 4g.)
Dával hodně gólů už tehdy, ale jinak výrazně nevynikal. Tam tehdy se mnou hrálo 8 hráčů, co je dnes v národním týmu. Kdyby se všichni vrátili, Dinamo by bylo hodně silný. Ale už tenkrát ten tým byl hodně silnej.
I v dalším roce jste vyhráli domácí ligu, ale počet zápasů už se přeci jen snížil. Měl jste vedle sebe v útoku právě Mandžukiče, nebo Kramariče, tedy další útočné eso národního týmu Chorvatska. V týmu však bylo i docela dost cizinců, jaký byl jazyk v kabině? Umíte vlastně Chorvatsky?
V kabině přeci jen převládali Chorvati, trenér taky Chorvat. Takže se mluvilo jen chorvatsky. Byli tam dva nebo tři brazilci a všichni se naučili. Já taky po dvou měsících bez nějakýho učitele. Nikoho jsem ani neznal, ale čím dřív se člověk naučí, tím líp.
Poslední sezóna se už tak nevyvedla, prohráli jste s Sheriff Tiraspol v posledním předkole LM až na penalty, a vy jste jarní část strávil v 2. Německé Bundeslize. Návrat, byť na hostování do ČR, jste tehdy nezvažoval?
Jojo až na penalty. No tam potom přišlo myslím v posledním zápase těžký zranění, výron v kotníku, a to mě vyřadilo na delší dobu ze hry. Už bylo těžký naskočit zpátky do týmu. Ten Fürth tehdy přišel hrozně rychle. Vlastně jeden den nabídka a druhej den vše podepsáno. Byl poslední den přestupního období. Takhle zpětně bych třeba některý věci řešil jinak, ale určitě nelituju.
Sezóna 11-12 a návrat do Sparty. Asi se nebudu ptát jak to tam dopadlo, protože jste hrál spíš za „béčko.“ Tak se zeptám spíš, na co naopak rád vzpomínáte?
Na to první období vzpomínám hrozně rád. Trenér Bílek, Frťala. Hráči jako Horváth, Siegl, prostě skvělá parta v kabině. Sezona 12-13 tam byla škoda tý červený v Brně, to je jediný, co mě mrzí, že jsme to nezvládli. Nebejt tý červený karty, asi by ten titul byl, měli jsme náskok. Ale nevyšlo to, to nás hrozně mrzelo.
Opět byla ve znamení rozloučení s legendou, neboť byla spolupráce ukončena s Tomášem Řepkou. Chcete se k tomu nějak vyjádřit?
Tomáše mám hrozně rád. Nejlepší stoper, přísnej, ostrej, měl respekt. Bylo mi to líto, ale to je prostě fotbal, tohle k tomu patří.
Poté opět do Příbrami na dvě sezóny a potom exotická destinace Indie. Jak se vůbec zrodila tahle myšlenka a jaké bylo působení v Indii?
Přišel manažer, že je možnost si zahrát v Indii. Já v Příbrami spíš střídal, moc jsem nehrál. Tohle byla zase další příležitost. Navíc venku už jsem byl, věděl jsem, co mě čeká. Tak jsem to šel zkusit. Bylo tam spousta skvělých hráčů a já si mohl zahrát s Piresem, Trezeguetem, Del Pierem a dalšíma.
Jak se Vám v Indii líbilo?
V Indii se mi moc líbilo, je to jinej svět. Já to navíc docela vychytal, protože jsem byl ubytovanej v Goa, což je turistický letovisko přímo u moře. Takže jsem se po tréninku koukal na moře. To ostatní kluci, co byli ve velkejch městech, nemohli.
Ochutnal jste místní kuchyni, nebo jak to bylo se stravováním?
My jsme byli všichni ubytovaní v 5* hotelu, kde vařili evropskou kuchyni. Taky jsem ochutnal místní, ale musím říct, že preferuju spíš tu naší.
Vypadli jste s vítězem ligy v semifinále a stal jste se nejlepším nahrávačem, k tomu jste ještě přidal 5 branek v 10 zápasech. Lze nějak porovnat úroveň Superligy s naší ligou?
Já bych řekl, že je to docela podobný. Je to takový trošku splašenější, ale neřekl bych, že je to třeba jako naše třetí liga. Možná špička druhý ligy. Je tam spoustu individualit, hodně rychlých hráčů a tím, že na každým zápase bylo 30-40 000 lidí, tak ta úroveň nebyla špatná.
Poté opět návrat do ČR, ale nemohl jste podepsat profesionální smlouvu, proto Písek. Následně Táborsko a potom MMA. Mám to chápat tak, že vás fotbal až tak naštval, že jste se šel radši vybít? 🙂
Ano, protože v Indii to bylo jen na tři měsíce a já nemohl podepsat jinde profesionální smlouvu. Mohl jsem jít do Příbrami zpátky nebo do Sparty, ale nechtěli mě. Já ale chtěl zůstat v záběru, trénovat, tak jsem podepsal jako amatér v Písku. Potom Táborsko a pak už klec 🙂 Je to vždycky o štěstí, o lidech, který potkáte. Pak když jsem se vrátil, měl jsem smůlu na lidi. Fotbal už mě nenaplňoval, chtěl jsem si od něho odpočinout, tak jsem chtěl zkusit něco jinýho.
Nyní zpět v lize, za domáckou Příbrám. Čtyři starty a dvě branky. Parádní bilance, když vezmu v potaz,s dovolením, váš věk, destinace, MMA. Co na to říkáte? Čekal jste to?
Upřímně jsem to nečekal. Říkal jsem si, že nemáme špatnej tým, ale že to budeme až takhle zatím válcovat, a hlavně tolik branek střílet, to jsem nečekal. Ale zase je to o tý kabině. Navzájem si pomáháme, vyhovíme si, je super parta. To u mě bylo vždycky všude duležitý. Myslím, že takhle nám nevěřil nikdo, ale samozřejmě je otázka, jak dlouho to vydrží.
Příbram momentálně disponuje především dvěma mladýma puškama, jak se dnes říká. Jací jsou Matoušek a Květ, a jak prorokujete jejich budoucnost?
Tak to jsou oba kluci, co prošli Příbramskou mládeží. Jsou to oba skromní kluci a myslím, že budou i Příbrami vděční za to všechno. Zatím se tu skvěle odměňujou výbornou hrou. Matoušek je hrozně rychlej a chytrej hráč, a těžíme z toho vlastně všichni. Je to ale ještě mladej hráč, je třeba s ním pracovat. Má ale všechny predispozice k tomu, aby byl hodně dobrej fotbalista. Moc jim to oběma přeju.
Nepřemlouval jste Matouška aby šel spíš do Sparty?
Tak jasně, že jsem mu říkal, jestli nechce spíš do Sparty. Jenže on není slepej, vidí, jak to teď na Letný je. Že by si asi moc nezahrál, a taky samozřejmě má kolem sebe agenturu, která mu taky radí. Sparta už není, co bejvala. Sice mi to nejde z pusy, ale tím jak na Slávii pracujou, jsou prostě někde jinde, bohužel. Ono je pak taky něco jinýho, hrát v Příbrami, a něco jinýho je, hrát na Spartě nebo ve Slávii. To jsou obrovský skoky, a ne každej to zvládne.
Na tohle trošku navážu. Hodně se říká, že Sparta je specifická, že to musí mít hráč srovnaný v hlavě a jenom pak může uspět. Co na to říkáte?
Určitě na to musíte mít i tu hlavu, ale to zjistíte, až když do toho vlezete. Nejde o někom říct, ten je schopnej psychicky, ten to zvládne. Musíte do toho jít, a buď to dáte, nebo ne. Je tam víc faktorů, musíte hned umět hrát fotbal a hned uspět. Jakmile se dvakrát prohraje, už je oheň na střeše. Sparta je zvyklá vyhrávat, je tam velkej tlak, a je to prostě jiný hrát tam než třeba i v Plzni. Byť Plzeň hraje dobrej fotbal, mají dobrý zázemí, ve Spartě je to pořád něco jinýho. To si myslím já.
Koho tipujete na mistra letošního ročníku?
Já tipuju Spartu. Teďka prohrajou o víkendu s náma a pak už neprohrajou (smích). Né, tak samozřejmě bych si nejvíc přál Příbram, ale realisticky bych to přál Spartě. Moc jim to přeju, za to všechno, co si vytrpěli v poslední době. Pro ty fanoušky už ten titul je prostě třeba, vlastně i pro ty hráče a pro pana Křetinskýho, za ty peníze, co do toho dává. Ale upřímně to bude těžký. Slavia je teď našlapaná, Plzeň hraje dobrej fotbal a dělá výsledky. Bude to zajímavá soutěž.
Jaký máte názor na „internaciolizaci“ v naší lize? Teď nemyslím vyloženě Spartu, ale celkově vzato. Že je v lize víc cizinců a už to nejsou jen slováci.
Jako proč ne, pokud jsou lepší než naši hráči. Když to je, jak to je, že ve Spartě je 10 cizinců v základu, hraje akorát Frýďas a prohraje se, tak ty lidi jsou nasraný no a já taky. Navíc když to některý jenom odchodí, to tomu moc nepomůže. Křetínský si asi myslel, že udělá za léto deset cizinců a hned se bude vyhrávat. Jenže takhle to ve fotbale prostě nefunguje. Musí si sednout kabina, to je základ. Ty kluci si taky musí uvědomit, že tohle je Sparta a ukázat to na hřišti. Ale proč ne,když to bude fungovat, nemám s tím problém, ale zatím to nefunguje. Ale podívejte na Trenčín, jak jim to šlape, a to tam mají jen dva, tři Slováky. A třeba v Plzni co vím, tak jim zase dobře šlape kabina, mají dobrý klima a jde jim to i na hřišti. Pro mě je prostě kabina svatá, pokud funguje, bude to fungovat i na hřišti. Ale když přijde osm frajerů, co se nechtějí učit česky, ještě to odchodí, a ještě ve Spartě, tak to ty lidi sere a já se jím ani nedivim, že na ně pískaj za tohle. Podle mě by se měli učit česky, protože takhle to vypadá, že si sem fakt jen přišli vykopat peníze a jít o dům dál (slušnější verze původního určení místa 🙂 ). Je to složitý, musí se s tím umět pracovat. Snad na Spartě vědí, co dělají.
Je někdo ze Sparťanskýho týmu, na koho vás baví se koukat?
Mně se hrozně líbí Kanga. Je to nadstandardní hráč, ale musí se mu chtít. Když se mu chce, udělá zápas. To je ten X faktor, kterej Sparta potřebuje. Ale je takovej náladovej, škoda, že si to dělá sám komplikovaný, a fanoušci na něj pískaj. Ale že by tam byl ještě někdo jinej, z koho bych si sedl na zadek, to ne. Já už tam ani vlastně nikoho neznám, jen Vašona a Frýďase.
Kdo je pro vás naopak zklamáním?
To bude Venca Kadlec. Jako pořád je to frajer za 80 miliónů, nebo kolik, a nic nepředvedl. Asi má teda smůlu na zranění, ale čekal jsem víc. Vaška znám, nechci ho moc hodnotit, ale čekal jsem víc.
Nastřílel jste za svou kariéru hodně branek, beru vás tedy za „šutéra“. Co říkáte na to, že ve Spartě momentálně není žádný takový hráč jako vy, David Lafata, nebo Horst Siegl?
No mě třeba zarazilo a mrzelo, že si ho nechali odejít, takovýho hráče. Když se podívám, kdo tu ligu hraje, proč by jako nemohl Lafata ještě hrát? Navíc takový rozloučení je podle mě neúcta k hráči. Kdyby to byl nějakej hráč širšího kádru, neřeknu nic. Ale co Lafata toho pro Spartu udělal, kolik dal důležitejch gólů, a oni mu dají kytku s díky. Já osobně bych se ho nezbavoval, protože Spartě chybí přesně takovej typ hráče. Aspoň půl roku, rok. Když vidím Tetteha, to je běžec, bojovník, ale ne gólovej hráč. Ten dá ze tří zápasů jeden gól, možná ne. Škoda, že se zranil Pulkrab, šlapalo mu to v Liberci, a myslím, že by mu to mohlo šlapat i tady. Ten by v mých očích mohl Lafatu nahradit.