Nervy v Kišiněvě

V našich vzpomínkách se zaměřujeme spíš na zápasy se zvučnějšími soupeři a často se tak zapomene na zápasy jako je tento. Zimbru Kišiněv z Moldavska určitě nebyl věhlasným soupeřem, přesto nás velmi potrápil. V Kišiněvě to byly nervy. 

Po prvním titulu v samostatné české lize se očekával hned druhý. Ten nakonec opravdu na Letnou dorazil, ale byla to nesmírně divoká sezóna. Na lavičce začal jako hlavní trenér Karol Dobiáš (1.-2. kolo), následoval Vladimír Borovička (3.-9. kolo), Jürgen Sundermann (10.–19. kolo) a sezónu dokončil Jozef Jarabinský (20.–30. kolo). Až díky výrazně zlepšeným výkonům na jaře si Sparta nakonec pro svůj 26. titul titul dokráčela, a to s náskokem šesti bodů na Slavii. Koeficient českého fotbalu byl samozřejmě nesmírně nízko, takže mistr z této sezóny musel stále do předkola Poháru UEFA, stejně tak jako celek z druhého místa. Třetí tým předchozí sezóny (FC Boby Brno) šel do Intertota a vítěz poháru (SK Hradec Králové, 12. v lize) do PVP. Sezóna v evropských pohárech 1995/96 byla ale extrémně úspěšná pro české kluby a se ziskem 10,333 bodu patřilo naší zemi v pořadí koeficientů dokonce 3. místo! Hned dva naše celky se dostaly mezi nejlepších 16 v rámci Pohár UEFA, Slavia navíc až do semifinále. Právě tato sezóna dala dobrý základ pro ty následující, kdy mistr postupoval přímo do Ligy mistrů (poprvé v sezóně 1999-00).

Spartu nečekal rozhodně lehký los, už v předkole se utkala s třetím týmem turecké ligy z Galatasaraye. Ten už postrádal svého kanonýra Hakana Şüküra, který zkoušel štěstí v italském FC Turín (po odehraných pěti zápasech se ale vrátil zpět do Turecka, proti Spartě si tedy nestihl zahrát). Sparta po úvodní výhře doma 3-1 (2x Nedvěd, 1x Lokvenc) potvrdila v Istanbulu po remíze 1-1 postup do elitfní fáze Poháru UEFA. První kolo přineslo alespoň na papíře hratelnějšího soupeře, o to těžší však samotné zápasy se Silkeborgem byly. Po překvapivé domácí porážce 0-1 se jelo do Dánska s jasným cílem postoupit. Vítězství 2:1 v Dánsku na postup těsně stačilo a přišlo druhé kolo a moldavský mistr Zimbru Kišiněv, který si předtím poradil s Hapoelem Tel Aviv a lotyšským mistrem RAF Jelgava.

O zvučnosti jména týmu, který do Prahy přijel, vypovídá i návštěva (8147 diváků), přitom cena vysoká nebyla. Divoká přestřelka měla nakonec šťastný konec v podobě vítězství. Obrovské díry v trojčlenné obraně (Horňák, Novotný a Požár), byly „korunovány“ faulem Kouby na červenou kartu a proměněnou penaltou hostí v 89. minutě. Konečný stav skóre 4-3 (2x Nedvěd, 1x Frýdek a 1x Budka).

Zdroj: SpartaForever

V odvetě Spartě stačila k postupu i remíza, ale domácí hrozili hned od začátku. Naše obrana působila trochu kompaktněji, ale stále se domácí dostávali do hodně šancí. Do základní jedenáctky se dostal Tomáš Řepka na úkor Jirky Novotného a Roman Týce místo Václava Budky. V Brance byl Petr Kostelník, neboť Petr Kouba pykal za červenou kartu z prvního utkání. Kostelník však svého mladšího brankářského kolegu zastoupil výborně a nepustil ani jednu branku a tím držel dlouho akcie Sparty nahoře. Až přišla 44. minuta, po krásné akci přes Mistra, který poslal do brejku Martina Frýdka, jenž výborně zpracoval a vystřelil. Brankář Coselev ale vyrazil na roh, kterého se ujal Pavel Nedvěd a neomylně našel hlavu Jana Kollera. Ten si nejdříve sklepl míč po vyhrané hlavičce a prostřelil domácího brankáře. Sparta byla do té doby jednoznačně horší, ale daleko efektivnější.

Zdroj: Youtube

Nálada na stadionu byla ale však stále výborná. Přestávkový program vyplnili místní Eva a Vašek, kteří zazpívali přímo na hrací ploše a 22 000 diváků se dobře bavilo. Jak poznamenal komentátor tohoto zápasu pro ČT2 Jiří Vrba : „včera tu bude znamenat pozítří a kdoví jestli“. Diváci tak brali evropský fotbal jako výborné vytržení z každodenního boje za lepší zítřky. Moldavsko bylo tehdy vysoce za evropským standardem prakticky ve všech odvětvích. Jen na hřišti v tomto zápase nás domácí tým přehrával.

Druhý poločas začal tam, kde ten první začal. Domácí nás tlačili, měli míč hodně na kopačkách až přišla 63. minuta a krásný lob Pavla Nedvěda do běhu na Lumíra Mistra, který nezpanikařil, obhodil si protihráče a krásně vyslal Vonáška, který se nemýlil. 2:0 z našeho pohledu a bylo hotovo. V tu chvíli by totiž domácí museli vstřelit tři branky. Po sezóně právě Roman Vonášek odešel do Lokerenu a vzal s sebou i Jana Kollera. Jan Koller za Spartu v evropských pohárech nastoupil do sedmi zápasů a vstřelil jednu branku. Právě ta v Kišiněvě měla nakonec punc vítězné.

Zdroj: Youtube

 

0 0 vote
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments