Jak poskládat zálohu?

Po výborném domácím zápase s Plzní se může zdát, že se rébus ohledně složení záložní řady vyřešil. Záložní řada ve složení Frýdek, Sáček – Hložek, Kanga, Dočkal jednoznačně silného soupeře přehrála. Můžeme však již nyní prohlásit toto složení za ideální?

Pojďme si nejdříve rozebrat, na jakých principech se dá konstrukce dobře fungující zálohy vystavět.

Individualistický přístup, kompenzace nedostatků

V každém týmu existuje několik hráčů, které chcete na hřišti mít. I když by byla ideální pozice pro daného jednotlivce obsazena, snažíte se najít variantu, kde by i tak mohl v základní sestavě nastoupit. Žádný hráč sice nemá místo v základní sestavě zcela jisté, ale existují výjimky, resp. hráči, kteří mají přeci jen o krok nebo o dva do sestavy blíže. Tato hierarchie však není na škodu. Naopak. Je plně pochopitelná a i prospěšná. Těžko si nyní můžeme představit variantu, kde by se do základu nevešel Bořek Dočkal. Troufnu si tvrdit, že silnou pozici má i Martin Frýdek.

Chceme-li však v sestavě mít, nyní bez ohledu na konkrétní důvody, dané hráče, musíme brát v úvahu i to, že ne každý musí být v daný moment typologicky zcela vhodný vzhledem k požadavkům na pozici a zvoleného herního systému. Jako příklad můžeme uvést znovu Martina Frýdka, jemuž jsou často vytýkány nedostatky ve výstavbě útoku. Naopak vyniká v defenzivní práci. Chceme-li aby nastoupil, musíme vyřešit rébus, jak budeme kompenzovat nedostatek v rozehrávce. Řešit to můžeme zapojením jiného hráče, který tuto roli za něj převezme.

Pokud však bude kompenzací přespříliš, můžeme se dostat do situace, kde při vypadnutí jednoho hráče nebude dostatečně pokryta chybějící role na hřišti a výkon celého týmu značně utrpí.

V našem konkrétním případě, chceme-li aby na hřišti nastoupila trojice Martin Frýdek, Guélor Kanga a Bořek Dočkal, máme v podstatě jen dvě možnosti uspořádání. Variantu, kterou jsme viděli v posledním zápase, nebo variantu, kdy se Guélor Kanga postaví na pozici 8.

První jmenovaná možnost se ukázala ve výborném světle v zápase s Plzní. Při pohledu na průměrnou pozici hráčů na hřišti však ihned vidíme riziko, kterého soupeř v tomto daném zápase nedokázal využít. Bořek Dočkal (na obrázku číslo 10) často sbíhal směrem doprostřed, čím vytvářel příležitosti a přečíslení v náš prospěch. Pravá strana však zůstávala často odkrytá, což by mohl soupeř počítající s touto taktikou v budoucnu lépe využít. Rovněž musíte posadit někoho z dvojice Adam Hložek, David Moberg Karlsson. Tato varianta s sebou nese tedy i řadu nelehkých rozhodnutí a rizik.

Zdroj: https://twitter.com/jakubdvo/status/1105055267786493953

Druhá varianta s Kangou na pozici číslo 8 by umožňovala nechat v sestavě dva křídelní hráče a tím pádem hru po křídlech ještě více rozvinout. Komplikací by však byl fakt, že část defenzivní práce, ve které Guélor Kanga nevyniká, by musel zastat Martin Frýdek a další spoluhráči. Současně by to znamenalo posadit na lavici v poslední době excelentně hrajícího Michala Sáčka.

Vždy se tedy bavíme o tom, že chceme využít přednosti preferovaných hráčů, ale současně musíme kompenzovat jejich nedostatky.

1) Varianta pro první zápasy bez Kangy

 

 

 

2) Varianta s Kangou na pozici 8

 

 

 

 

 

3) Varianta ze zápasu z Plzní.

 

 

 

 

 

Typologický přístup, bez kompromisů

Zcela k jiným závěrům bychom se však dostali, pokud bychom chtěli volit skladbu primárně podle typologie hráčů. V tomto případě by prioritou mělo být, aby každý post byl obsazen nejvhodnějším hráčem bez toho, aby dotyčný trpěl výraznou slabinou v některé oblasti nebo naopak, aby jeho nasazení muselo dle výše zmíněného schématu kompenzovat nedostatky dalších spoluhráčů.

V námi preferovaném systému 4-2-3-1 by dvojice středních záložníků měla být schopna kvalitní rozehrávky. Na desítku se nám vejde jen jeden z dvojice Bořek Dočkal, Guélor Kanga. Kraje by pak měli být obsazeny hráči, kterým je tento post vlastní (nebo alespoň jsou křídla zvyklí hrát). U této věci je i zajímavá otázka, zdali by měl Karlsson hrát nalevo a Hložek napravo, jak tomu bylo v zápase v Liberci. Nedávalo by spíše smysl mít hráče se silnější nohou směrem doprostřed kvůli střelbě s tím, že o centry by se primárně měli starat krajní obránci? Mně ano.

Sestava dle typologie

Při zohlednění výše uvedených principů, se dostáváme ke zcela jinému a pro mnohé možná překvapivému schématu. Otázkou je, zdali je tento přístup lepší v aktuální skladbě sestavy pro příští zápasy. Osobně bych řekl, že nikoliv. Tento přístup totiž vynikne až při dlouhodobé aplikaci a zejména by měl hrát významnou roli při vytipovávání budoucích posil. Ty by měly splňovat všechny požadavky sportovní koncepce a neměly by trpět nedostatky, které budou muset kompenzovat spoluhráči. Jen tak se dlouhodobě budeme posouvat ještě výš. Tento přístup je tedy spíše dlouhodobým pohledem, zatímco prvně jmenovaný je tím krátkodobým, ve kterém můžeme narážet na problémy skladby kádru, které je dlouhodobě potřeba vyřešit.

Na závěr, můžeme zmínit i to, že přístup “bez kompenzace” je v souladu s jedním z očekávaných trendů budoucího vývoje fotbalu. Flexibilita a všestrannost hráčů je hudbou budoucnosti.

Leave a Reply

avatar
300
  Subscribe  
Upozornit na