Brøndby minulou sezónu překvapilo celé Dánsko, když se stalo šampionem a za sebou nechalo Kodaň i Midtjylland. Oba tyto celky se pyšní větším rozpočtem i silnějším kádrem. Brøndby však svou dobře propracovanou defenzivou a chytrými protiútoky a také trochou štěstí získalo titul po šestnácti letech. Zároveň se kvalifikovalo do základní skupiny Evropské ligy, stejně jako Sparta. Toke Theilade, dánský fotbalový novinář se rozpovídal o zápase v Dánsku, co můžeme od místního mistra čekat.
Dlouhé čekání na mistrovský titul
Ačkoliv je Brøndby nejpopulárnějším klubem v Dánsku, neměli to jeho fanoušci v posledních letech jednoduché. Klub měl dominantní postavení hlavně v osmdesátých, ale i devadesátých letech a na přelomu tisíciletí. Fanoušci si užívali jeden titul za druhým a solidní představení na evropské scéně. Brøndby stále drží nejlepší výsledek dánského klubu v evropských soutěžích, když se dostalo v roce 1991 až do semifinále. V roce 1998 se vůbec jako druhý dánský klub probojovalo do slavné Ligy mistrů.
Na domácí scéně si žlutomodří připsali jedenáct mistrovských titulů a dlouhou dobu posouvali hranice očekávaní od dánských celků na evropské scéně. Nicméně po konci trenéra Michaela Laudrupa v roce 2006 to šlo s klubem z kopce. Špatné rozhodnutí napříč celým klubem odsunulo Brøndby na druhou kolej, což skončilo v roce 2013 skoro sestupem a bankrotem.
Nehledě na velký ústup ze slávy, věrní fanoušci plnili Vilfort Park týden co týden a nepřestali svůj klub podporovat. Ten po zisku trofeje ještě zesílil a na utkání se Spartou by mělo být v rámci možností po Covid opatření vyprodáno. Očekává se také početné zastoupení fanoušků na cestě do Prahy pro odvetu v základní skupině.
Finančním zachráncem v těžké situaci byl aktuální předseda klubu Jan Bech Andersen, který převzal vlastnictví do svých rukou a vložil nemalou finanční injekci. Legendy jako Daniel Agger a Thomas Kahlenberg se vrátili do týmu, ale výsledky stále nenaplňovaly očekávání. Nepomohlo ani střídaní hlavních trenérů.
Klub stagnoval až do příchodu Nielse Frederiksena jako hlavního kouče. Nákladné posily, které neplnily očekávání, v klubu skončily a Frederiksen začal stavět tým kolem mladých talentovaných hráčů z místní akademie, doplněné o levné transfery z menších skandinávských klubů.
Frederiksen nastavil rozestavení 3-5-2 a předepsal týmu trpělivé branění a následné smrtící rychlé protiútoky. Tento styl možná není vždy oku lahodící, ale skvěle zapadl pro soubor nových hráčů. Loňská sezóna tak pro mnoho z nich byla naprosto zlomová. Především pak v případě stopera a kapitána Andrease Maxse, záložníka Jespera Lindstrøma, kteři si vysloužili i první starty v národním celku a následný přestup do Eintrachtu Frankfurt. Pozvánku do reprezentace dostal i nejlepší střelec dánské ligy Mikael Uhre, kterého si možná ještě budete pamatovat ze vzájemného zápasu proti SönderjyskE.
Velké odchody
Když však vezmeme aktuální tým a porovnáme ho s tím mistrovským, je to jako porovnávání jablek a hrušek. Čtyři hráči základní sestavy odešli prakticky okamžitě, zdarma. K tomu si přičtěme odchod Lindstrøma (za rekordní částku) do Frankfurtu, jakožto nejlepšího hráče loňské sezóny. Klub se spoléhal na konec přestupního období, aby přivedl posily co nejvýhodněji. První dva měsíce přestupního období tak byli žlutomodří nezvykle ticho, nehledě na očividné mezery v kádru.
Právě absence investic do nových posil a nešťastné propuknutí Covidu 19 znamenalo pro klub historicky nejhorší vstup do sezóny. První vítězství zapsali svěřenci Nielse Frederiksena až v sedmém kole dánské Superligy! Následovalo vypadnutí z kvalifikace o Ligy mistrů s RB Salzburgem (2:4 celkově). Skóre se možná nemusí zdát tak špatné, nicméně ani jeden ze zápasů nebyl vyrovnaný. Salzburg dominoval v zápasech od začátku do konce a kdyby proměnil své šance, nebo neměl výjimečné dny skvělý Mads Hermansen, skóre mohlo být výrazně horší.
Pragmatický fotbal a smrtící protiútoky
Brøndby velmi dobře chápe své nedostatky a limity a přetváří je ve své výhody k dosažení dobrého výsledku. Ostatně loňský titul je toho důkazem. V posledních dvou sezónách Frederiksen lpěl na rozestavení 3-5-2 a toto rozestavení se čeká i v souboji se Spartou.
V brance 20letý Mads Hermansen, jenž debutoval v loňské sezóně podržel celek v důležitých zápasech, ale také zapsal několik fatálních chyb. Ještě ho čeká hodně práce. Před ním, na stoperu, kapitán Andreas Maxsø je hlavní lídr defenzivních řad dánského mistra. Pravděpodobně nejdůležitější hráč celého celku a důležitou roli hraje i v národním celku. Jeho důležitost pro klub ještě vzrostla, když v létě odešli jeho spoluhráči z obrany a byli nahrazeni třemi mladými a nezkušenými hráči (Kevin Tshiembe, 24, Anton Skipper, 21 a Rasmus Wikström, 20.).
V záloze má vůdči roli Josip Radosevic, který dříve hrál například za Neapol nebo Salzburg. Nedávno navíc prodloužil s klubem smlouvu až do roku 2025. Radosevic je defenzivní štít ze staré školy. Jako ohař hlídá útočné hrozby soupeře a úspěšně je ničí v zárodku. Vedle něj hraje buď Christian Cappis nebo Morten Frendrup jako box to box záložníci (osmička) a roli kreativního záložníka plní Anis Ben Slimane nebo Mathias Greve. Ze všech těchto hráčů je jen Radosevic ostříleným hráčem.
Mikael Uhre, nejlepší střelec loňské sezóny, v klubu zůstal a je jasnou jedničkou v útoku. Vedle něj nastoupuje Švéd Simon Hedlund. Oba zastupováni agentem Andrijou Pavlovicem.
Uhre je velmi rychlý útočník s klinickým zakončením. Je to klasický „poacher“, vždy čekající na zakončení před brankou soupeře. Hedlund hraje pod ním a řadí se mezi nejlepší hráče dánské ligy na vytváření šancí. Minulou sezónu jich vytvořil 13, což bylo druhé nejvyšší číslo v celé soutěži. K tomu ještě přidal deset asistencí, nejvíce v lize (stejný počet i Lindstrøm).
Suma sumárum Brøndby má mladý a talentovaný tým, ale také nezkušený Evropou, snad kromě Radosevice. To by mohla být výhoda Sparty.
Očekávaná sestava: Hermansen – Tshiembe, Maxsø, Skipper – Mensah, Radosevic, Frendrup, Greve, Bruus – Uhre, Hedlund