Chtěl bych být jako Nicolae Stanciu? Už ne

Když Nico Stanciu před půl rokem odcházel za větším štěstím do saudskoarabského Al Ahli, myslel jsem si, že se jedná o konec příběhu. Příběhu s hezkým začátkem, ale rozporuplným koncem. V posledních dnech se však zdá, že příběh v naší lize neskončil, ale bude mít dost možná vyústění, které v době jeho odchodu asi nikdo neodhadoval.

Určitě patřím k velké části fanoušků, která se na jeho příchod hodně těšila. Bavilo mě sledovat, co předvede na hřišti. Byl to hráč, který svojí technikou a potenciálem určitě ligu převyšoval a dokázal svými schopnostmi rozhodnout zápas. I proto jsem si v momentě loňské přihlášky do Sparta Clubu vybral jako oblíbeného hráče právě Nica Stancia. Odměnou mi byla tato kartička.

Druhá strana mince

Jeho výše uvedené přednosti, ač nesporně velké, však nejsou to jediné, co je potřeba brát v jeho případě v úvahu. Je nutné nezapomínat ani na zkušenosti s ním spojené, které už tak pozitivní nejsou:

• V momentě, kdy hráč ve věku 25 let dá přednost angažmá v saudskoarabské lize, lze jen těžko věřit, že prioritou pro něj je sportovní úspěch.
• Pokud by přestoupil, jednalo by se o jeho čtvrtý klub za poslední dva roky, což je samo o sobě vysoké číslo a mnohé to vypovídá nejen o hráči, ale především také o jeho agentské skupině.
• I jako kapitán ukázal, že opakovaně nezvládá důležité momenty. Tým, který měl vést, nezískal žádné úspěchy a ani k nim neměl nakročeno.

Pokud by byl ve hře i jeho návrat do Sparty (dle dostupných informací není), pak by bylo nutné zmínit i problém se současnou kabinou hráčů, která by k němu pravděpodobně měla po jeho odchodu pramalý respekt a jeho začlenění do kolektivu by bylo více než problematické.

Abychom byli korektní, je potřeba zmínit i fakt, že tým a potažmo i zmíněný kolektiv v době jeho působení zcela jistě nefungoval optimálně. Jeho přínos by byl pravděpodobně větší, pokud by byl součástí lépe fungujícího týmu, což samozřejmě platí pro téměř každého hráče. Navíc, ne vždy nastupoval na svém nejsilnějším postu.

Vzhledem k výše uvedenému si jeho návrat nedokážu představit. To je pro mě zásadní. Svoji identitu totiž vidím v tom, že jsem sparťan. To, co se děje v jiných klubech, je až věcí podružnou, která buď jen přidává koření do vzájemných zápasů, nebo je věcí dokonce zcela nezajímavou.

Přestup do Slavie?

Vadil by mi tedy jeho případný přestup do Slavie? Asi tušíte, že odpovím, že nikoliv. Je potřeba si uvědomit, že vlastně neztrácíme hráče, který by pro náš klub byl něčím zásadním. Nehrál zde nijak dlouho. S jeho odchodem jsme měli možnost se vyrovnat. K žádnému úspěchu tým nepostrčil, naopak v mnoha momentech selhal. Nebyl ani srdcařem, jak se opakovaně ukázalo dle jeho vyjádření, která není potřeba široce rozebírat. Za všechny se můžeme podívat třeba jen na jeho novoroční přání.

Jeho přestup do Slavie by s sebou nesl i další věc, která stojí za povšimnutí. Dle dostupných informací, které se objevily na sociálních sítích i ve sportovních denících, Sparta nedostala za Stancia doposud od Al Ahli zaplaceno. V případě jeho přestupu by tedy peníze šly, byť nepřímo, od Slavie. Hodně peněz za hráče, kterého náš klub nepotřebuje.

Konec příběhu

Suma sumárum. Příběh, i když se může zdát jinak, je vlastně uzavřený. Zbylo nám jen koření do několika zápasů za rok. A pokud bych se chtěl na celou situaci koukat s opravdu velkým nadhledem, mohl bych mít radost, že budu mít konečně možnost naučit se pro tyhle zápasy pískat na prsty, což doposud bohužel neumím. Pro ty z vás, kteří jsou na tom podobně, přikládám odkaz na hezky zpracovaný návod, který mi v získání této dovednosti snad pomůže. 🙂

Zdroj úvodní fotky: idnes.cz